části, skládající celek, proto nechť jsou ukázány vždy i charakteristické znaky součástí, nejen celkový dojem celistvého obleku. Ale protože musejní exposice je stálou výstavou nejen pro odborníky, nýbrž i pro laické obecenstvo, jež bývá četnější, nechali jsme pro jeho poučení oblečené figuríny, jež působí barvitým dojmem a budí pravý názor o krojích. Pro odborníky pak připojili jsme k někclika vybraným figurínám exposice jednotlivých typických součástí obleků samotných, seřazených podle vývoje, takže právě ve srovnání vynikají

Obr. 3. Vstupní síň na výstavě Lidového umění z Dalmácie a Přímoří.

Pořádané z jara r. 1934.

jejich rozdíly. Kromě toho připojujeme všude náčrty součástí s vyznačenými švy, aby byl zřetelný jejich střih. Samozřejmě, že není opomenuto všedního cbleku. Českým krojům i výšivkám jsou vyhrazeny dva sály, což je oproti slovenské a moravské rozmanitosti dosti velký prostor, ale nezapomínejme, že české kroje jsou vystaveny ve velkých museích toliko v Praze, kdežto ostatní jsou i v Brně, Bratislavě a Turč. Sv. Martině, kromě toho českým obecenstvem jsou velmi hledány. Pořad jejich sestavení byl však změněn, takže vstup do oddělení krojů tvoří skupina západočeská. Ke skupinám krojů připojujeme postupně mapky, ukazující jejich rozšíření v kraji. Z výšivek vybrány nejtypičtější ukázky a seřazeny podle vývoje.

Sály moravských a slovenských krojů budou teprve nově instalovány, zatím byly připojeny některé kroje a skupiny předmětu: jednoduchý ženský kroj ze Zliechova s dvěma zástěrkami a lertuchou na hlavě, ženský kroj z Turzovky s plachtou, uvázanou na způsob