toho, že seznámila české obecenstvo s vynikajícím uměním jihoslovan-ského lidu, ukázala zároveň i práci českých pracovníků v Jugoslávii. Obsahovalať namnoze předměty ze sbírky českého sběratele, kněze Jos. Lukáška, jenž žil před válkou v Zadru. Národopisnému oddělení Národního musea dostalo se mimo to ještě jiného obohacení v oboru slovanského národopisu, a sice darem pozůstalých po řediteli záhřebského etnografického musea Salomonu Bergerovi, kteří věnovali část sbírek po zesnulém strýci našemu oddělení. V říjnu roku 1934 otvíráme výstavu Život člověka v lidové víře, jež ukáže projevy víry, provázející člověka od kolébky do hrobu, při důležitých událostech, při práci, v nemoci a j. Zobrazí na př. víru ve sv. patrony, ukáže amulety, modlitby, zaříkání, projevy výtvarného umění a pod. Protože však každá výstava vyžaduje, abychom uprazdňovali pro ni místnosti a uklízeli předměty stálé musejní exposice, bylo by třeba získati pro museum výstavní sály.

Jakožto správkyně národopisného oddělení Národního musea snažila jsem se v posledních letech použiti nových metod při musejní a národopisné práci, pokud dovolovaly prostředky, místo, čas i síly personálu. Vždyť teprve v tomto roce byl personál doplněn na počet, který pracoval v museu před úmrtím ředitele dr. Fabiana. Teprve r. 1934 byl jmenován druhý odborný úředník v museu, dr. St. Svoboda, a dvě pomocné odborné síly, PhC. H. Ficková a arch. V. Kostka. Velmi platná a účinná jest i práce kreslířky paní R. Blažkové-Jonášové.

Správa národopisného oddělení Národního musea doufá, že se podaří pokračovati dále v započatém díle a přinésti kladné výsledky v oboru musejnictví a národopisu vůbec.