Typy vesnických sídel v Čechách.

Úvodem ku třídění našich vesnic, které jsou výslednicí změn v sociální a hospodářské struktuře našeho venkova v minulosti i přítomnosti, budiž zde podán krátký přehled jejich vzniku a vývoje. Nejstarší venkovské osídlení v našich zemích zůstává do doby plánovitého zakládání sídlišť ve 13. a 14. stol. pro nedostatek spolehlivých pramenů stále problémem. Všeobecně dá se souditi, že do 10. stol., kdy obyvatelstvo dělilo se na kmeny a tyto na rody, nebylo vesnic v našem smyslu. Bezpečné zprávy máme o hradech (tvrzích), kde sídlili urození Čechové. Vedle hradů byla i hradiště, kam se uchyloval lid z okolí v dobách válečných. Většina obyvatelstva sídlila v rozptýlených obydlích, každý rod pro sebe. Kolem dvorců, při nichž dobytek byl chován v ohradách venku, rozkládala se pole, rozsáhlé pastviny a hluboké lesy. Podobné osídlení je typické i národům neslovanským, pokud rod byl základní jednotkou společenskou, právní a hospodářskou. Historických dokladů pro toto osídlení ovšem chybí. Proto musíme se spokojiti aspoň analogií, která by mohla vnésti trochu světla do této otázky.

Vycházeje z předpokladu, že staří Slované žili v rodovém ne-dílu, mám za to, že obdobu pro dobu dávno minulou možno brati z kraje, kde dosud existuje podobné patriarchální zřízení. Uvádím proto jako příklad území t. zv. detvanské na Slovensku, kde dosud najdeme zřízení rodové, typicky zachované asi tak, jako v Čechách pravděpodobně kolem 10. století, a to i s patriarchálním zřízením společenským, právním a hospodářským.1) Hlavou rodového ne-dílu, „gazdovstva", je „ňanko". Pokud členové zádruhy žijí v rodovém nedílu, nacházíme tu ojedinělé dvorce (samoty), sporadicky roztroušené po svazích rozlehlé kotliny detvanské. Samota, skládající se z obytného stavení a hospodářských budov, které dohromady tvoří uzavřený dvůr, leží uprostřed chudých polí a pastvin. V pozadí celé kotliny, na svaizích Slovenského rrudohoří, rozkládají se hluboké lesy. Při každém větším „gazdovstvu" je ohrada, „košiar", kam se po celé léto zavírají ovce na noc. Častější než právě uvedený je typ větších skupin o dvou až patnácti domech. Tento druh samot je již druhotným zjevem, vzniklým v době nedávné, kdy stará gazdovstva z různých důvodů byla dělena. Domu