Podobného typu je vesnice Lejšovka na Jaroměřsku, kde domy seskupily se na severní straně obecní cesty; v týle mají cestu druhou, jdoucí podle protáhlého panského rybníka. Na jih od cesty obecní, v popředí domů za silnicí, náležejí pole vždy protějšímu stavení. Také pozemky na sever od rybníka jsou jednotně děleny, takže jsou přičleněny vždy usedlostem, ležícím proti stavením za rybníkem. Panský rybník byl jen vsunut mezi pozemky poddanské, aniž by zásadně porušil jejich soudržnost.

Oboustranná vesnice silniční má řady domů po obou stranách cesty; sestavení budov u jednotlivých usedlostí je stejného charakteru jako u typu jednostranného. Domy leží buď přímo u silnice nebo jsou umístěny v pozadí zahrad, takže jsou se silnicí spojeny širokým průjezdem. Lány polí jsou buď o stejné šíři nebo rozšiřujíce se ke hranicím katastru, táhnou se buď hned za humny, či leží také na druhé straně silnice. Mimo to, podobně jako u jiných typů osad, mají usedlosti své příděly i jinde, podle toho, jak přibývalo polí, luk nebo pastvin mýcením obecních či panských lesů. Držba polí za silnicí bývá pravidlem tam, kde lány polí nejsou po obou stranách vesnice stejné délky. V tom případě některé usedlosti při „malé straně" mají pozemky i na „dlouhé straně", tedy za silnicí.

U vesnic silničních dlužno též rozeznávati dva typy: 1. Půdorys vesnice protíná celý katastr nebo 2. zabírá jen jeho část. V posledním případě lány polí, mimo vesnické domy se táhnoucí, náležejí různým usedlostem; v některých obcích docházelo v částech, mimo vesnici ležících, k velmi nepravidelnému dělení pozemků, odpovídajícímu často různé kvalitě půdy.

To jsou okolnosti, kterých nutno si všímati, abychom si vysvětlili různé hospodářské nesrovnalosti nebo zvláštnosti. Tak na př. překvapuje, že v silniční obci Pohoři na Opočensku v trati „Opařišťské", v západní části nesmírně dělené, náleží výborná a jediná zelnice ve vesnici většinou chalupníkům. — Bývaly tu velké obecní bažiny, které byly vysušeny v pole a rozděleny bezzemkům; později byly tu založeny výnosné zelnice a zakupovali se zde i sedláci.

Typickou vesnicí silniční, jíž půdorys protíná celý katastr, je Prasek na Novobydžovsku. (Obraz č. 1.) Vesnice táhne se v délce skoro 3 km pod mírným svahem Chlumu (283 m) a přiléhá na jihozápadě a zejména na východě k rozlehlým lesům. Silnice, obcí probíhající a rovnoběžné uspořádání pozemků ukazují jasně, že vesnice vznikla kolonisací lesa, do kterého jihovýchodní částí přímo vyústila a jihovýchodním bokem s ním dosud sousedí. Vesnice za války 301eté asi velmi trpěla. Berní rolle (r. 1654) uvádí zde z 22 usedlostí jen 6 sedláků a 3 chalupníky; 2 usedlosti selské byly pusté a u 11 uvádí se jen místo (6 selských a 5 chalupnických). Záhy se vesnice asi zrestaurovala, neboť r. 171330) měla již 24 usedlostí (9 sedláků, 15