lená v obecním katastru. Pozemky k samotě náležející rozkládají se kolem stavení; vyskytuje se buď tam, kde osady vznikly kolo-nisací lesů, a to i v horách i v rovinách nebo vnitřní kolonisací při dělení větších usedlostí mezi členy rodiny všech období. Jsou charakteristické pro rozptýlený typ vesnice nebo jsou částí mateřské osady různých typů.

B. Víska (hameau, przysiółek bezkształny, zaselek, Agglomeration der Einzelhöfe, hamlats). Vísky dělíme na: a) Typ rozptýlený29) (hameau ďune forme irréguliěre, maisons dispersées) a b) typ soustředěný29) (hameau concentré, agglomerée).

Vísku tvoří několik stavení a nacházíme ji na různých tvarech terénu. Typ rozptýlený objevuje se často tam, kde v odlehlých „končinách" sousedících lánů polí na několika z nich vzniklo stavení pro členy rodiny, takže domy k sobě nepřiléhají často ani zahradou; dělí je louka, pole nebo pastviny. Stavení jsou dosti daleko od sebe, ale vědomí stejného původu spojuje osadníky navzájem, a to i společným názvem vísky (na př. „V Olšinách" na katastru Kounova nebo „Chmeliště" v katastru Dobré na Opočensku a pod.).

Typ soustředěný vznikl také parcelací větších usedlostí (často na místě menšího panského dvora nebo ovčína), na Slovensku dělením rodového nedílu (na př. v území detvanském) nebo je to půr vodní typ malé osady, která neměla možnosti většího rozvoje. Pozemky leží kolem vísky za jednotlivými staveními. Administrativně jmenují se obyčejně osadami a tvoří s některou vesnicí jednu obec politickou. „Vísky", tvořící malou náves, vyskytují se ojediněle. Známe na př. Vísku u Brocné nebo Nový dvůr také „Vískou" nazývaný u Ještětic na Rychnovsku n. Kn. nebo Vestec na Českoska-licku. Jinde mají názvy vlastní, jako jiné vesnice.

C. Silniční vesnice (village en ligne, lancuchówka [rzędówka], dolga vas, Strüssendorf, road-villages). Dělíme je ną a)' jednostranné ab) oboustranné.

U silničních vesnic jednostranných jsou domy umístěny jen na jedné straně silnice (cesty) a jsou od sebe odděleny zahradou nebo lukami. Domy míří k silnici buď štítem, řidčeji bokem. U větších usedlostí obytné stavení s budovami hospodářskými tvoří zpravidla uzavřený dvůr. Pole rozbíhají se hneď za humny, jedná-li se o vesnice okrajové (ležící blíže hranic katastru). Když jednostranná obec silniční má pozemky i za silnicí, tam pozemky, ležící proti domům, náležejí zpravidla usedlosti, proti které leží. Vyskytují se velmi často u okraje lesa, rybníku nebo v rovině nedaleko potoka či řeky, od které jsou odděleny lukami, ležícími proti domům na nezastavěné části silnice.

Příkladem je vesnice Semonice (podle stavu z r. 1840) na Jaroměřsku, ležící při jedné straně obecní cesty, proti níž jsou louky, táhnoucí se k Labi. Za humny probíhá nyní hlavní silnice k Josefovu, takže domy přiléhají k ní jen zahrádkami.