představuje skoro pravidelný osmiúhelník. Domy, tvořící uzavřené dvorky, přiléhají štíty přímo k návsi. Do návsi vedle domu zabíhá klínovitě zahrada, která se rozšiřuje směrem k okraji půdorysu vesnice. Za humny má každý dům kus pole tvaru pravidelného lichoběžníku. To platí o č. 4—9, kdežto za humny č. 3 a 10 místo pole je zahrada, ježto na této straně došlo později k výstavbě dalších usedlostí. Návsí vede jediná cesta, která míří jednak podél Labe (t. j. podle stavu z r. 1842, neboť nyní tok Labe je tu regulací přemístěn) na západ k lukám a polím, která jsou rozdělena jednotlivým usedlostem a tvoří úzké, pravidelné pruhy, ohraničené panským lesem a polem, které na v. a sv. přiléhá přímo k obci. Jest zajímavo, že je to osada emfyteutická, založená r. 1717 hrabětem Fr. Ant. Šporkem pro 8 domkářů. Každý dostal mimo zahrádku a kus louky 1 korec 3 věrtele polí, začež musil robotovati 2 dny, v čas žní 3 dny v týdnu. Později bylo jim pozemků přidáno a robotovali o 1 den v týdnu více.40)

Josefínský katastr uvádí v místní trati 21 usedlostí, z nichž většinu tvoří chalupníci (uvádí se zejména 12 chałupniku), kteří pole a luka užívají „pod časným nájmem". Podle stabilního katastru (r. 1842) byli to většinou domkáři; Sommer (1836), Fr. Palacký (r. 1843) a Orth-Sládek (r. 1857) uvádějí 24 domů. Vývoj osady byl pozvolný. R. 1880 bylo tu 25 domů, r. 1910 29 čísel, r. 1921 30 čísel (o 36 bytových stranách). Jen v posledním desítiletí při-, bylo nových 6 domků, takže osada má nyní 36 domů, s obyvatelstvem stále ubývajícím. R. 1843 ve 24 usedlostech žilo tu, 181 obyvatel, r. 1930 v 36 domech jen 161 lidí. Z uvedeného příkladu vysvítá, jak opatrně nutno pronášeti konečné úsudky zejména o stáří osad, neboť sám půdorys není ještě faktem směrodatným.

Původní ráz okrouhlíc často se měnil, ale zdá se, že nikdy tou měrou, jako u návesních obcí jiných. Bránil tomu uzavřený půdorys vesnice a pak paprskovitý běh lánů a jejich tvar. Přesto i tu provedeny radikální změny. Na př. při zdokonalování komunikací nevyhovoval průběh cesty, vybočující od přímého směru do návsi. Pro kratší spojení se sousední vesnicí byla zaměřena cesta při vstupu do vesnice za humny a vyústila k původní cestě na druhé straně vesnice. Při nové silnici vzniká časem nová čtvrť, zatím co původní hlavní cesta podržela si jen bývalý místní význam. Odloučením od hlavní cesty vlastní ustupuje často do pozadí i jádro vesnice, ježto při nové cestě umisťují se u větších vesnic i hostince, obchody a pod. Běžný návštěvník takové vesnice ani netuší, že mimo hlavní silnici existuje dobře zachovaná staročeská obec. Takovým příkladem je Kamenice na Opočensku nebo Bystré na Novomestskú n. Met.

Jinde ráz okrouhlíce se změnil pozdější kolonisací tak, že zachoval se původní okrouhlý tvar návsi jen na jedné straně osady, kdežto na protilehlé je přímá řada domů (na př. Lhota na Novomestskú v Čechách, která má dosti dobře vyvinutý paprskovitý běh