lánů, který nejlépe svědčí o původním typu vesnice okrouhlé). Vesnice Obědovice na Nechanicku, původně asi s návsí hvězdicovou, má náves otevřenou (nezastavěnou na severozápadě). Stalo se to asi tím, že panský dvůr, který přiléhá k obci na jihozápadě, zabránil obnově zaniklých stavení na této straně. Zabral jejich půdu i na východě i jihu, takže původní okrouhlíce byla i po této stránce silně porušena.

U Dolan a Čáslavek nebo u Rychnovku na Jaroměřsku zachoval se sice původní typ okrouhlíc, s téměř čtvercovou návsí, dokola zastavěnou, ale běh lánů naprosto neodpovídá tomuto typu, ježto původní uspořádání pozemků bylo pravděpodobně podstatně změněno. Tak u Dolan pozemky jsou rozděleny v rovnoběžné pásy přímočarého směru severojižního, takže ani všechny usedlosti na severní a jižní straně nemají pozemků hned za humny, kdežto usedlosti na východě a západě mají za humny jen zahrady, a pole leží docela v jiné straně katastru. Části vesnice při cestě, jdoucí k hlavní silnici na straně sv. a pak několik domů, při ní umístěných, jest samozřejmě pozdějšího data. U vesnice Rychnovku na západní straně leží pole jen u č. 48 (které ještě leží mimo řadu domů u návsi); na jižní straně, ač běh lánů je směru severojižního, nemají ani velké usedlosti (až na č. 38) své pozemky za humny. Jen stavení, umístěná při severní straně návsi, mají své pozemky hned za humny. Při této obci v zásadě nezměněn zůstal tedy jen půdorys, pozemky však rozměřeny vesměs v systém lánový.

Poněvadž je to osada velmi zajímavá, pokusím se znázorniti i její vývoj. Berní rolle (r. 1654) udává zde 27 čísel a 4 stavení rozbořená a pustá (jeden o 40, druhý o 110 korcích a 2 chalupy bez polí). Rolí opuštěných užívala vrchnost. Bylo tu 12 gruntů selských (o 40—60 korcích, jeden o 155 korcích, 4 chalupníci (od 5 do 20 korců) a 11 zahradníků (bezzemků). Katastr tereziánský (r. 1757) uvádí již 35 usedlostí s týmž počtem gruntů selských (od 40—58 korců 3 věrtelů); katastr josefínský (r. 1787) zná 42 čísel, stabilní katastr 50 čísel, z nichž bylo 13 sedláků, 7 půlsedláků, 1 čtvrtsedlák (t. j. asi čtvrtlánník), 1 zahradník, 16 chałupniku, 10 domkářů, 1 hostinský a 1 škola. Fr. Palacký (r. 1843) uvádí 49 domů. R. 1880 bylo tu 58 domů, r. 1910 64 usedlostí, r. 1921 jen 59 čísel (o 70 bytových stranách) a r. 1930 67 domů.

Z uvedeného je-patrno, že zase druhá polovina 18. stol. zračí se tu ve značné kolonisaci vnitřní, která se projevila dělením velkých usedlostí, neboť stabil, katastr vypočítává již vedle sedláků celou řadu půllánníků a 16 chałupniku, jimž dostalo se půdy buď selské, obecní nebo panské. Zajímavé je právě rovnoběžné a asi pozdější dělení pozemků. Není totiž myslitelno, aby řada velkých statků mohla býti umístěna hned od založení vesnice uprostřed pozemků v tak nepřirozené posici, jak ukazuje indikační skizza stabilního katastru.

b) Oválnice (village oblonge en forme de fuseau, owalnica, Angerdorf, Langdorf, oval villages) nejvíce se blíží okrouhlící. Náves