je vřetenová, tedy rozšiřuje se obloukovitě od vstupu silnice do návsi, aby zase při východu jediné silnice, vesnicí procházející, se znovu zúžila. I zde domy přiléhají buď přímo nebo zahrádkou k rozsáhlé návsi. K ní také míří svými štíty a tvoří většinou uzavřené dvory. Návsí prochází jediná cesta, do níž ústí bývalé „průhony" či „drahá" obecní, pocházející z dob, kdy tudy denně honil obecní pastýř dobytek na společná pastviska nebo na podzim, v době troj-polného hospodaření do sklizených polí, a to rustikálních i domini-kálních.

Jednotlivé lány polí, rozšiřujíce se k okraji katastru, jdou u tohoto typu vesnic po jednom či po dvou ku hranicím obecním. Tvoří celkem typ dvoukřídlý či jednokřídlý. Jednotlivé usedlosti mají jako u okrouhlíc pole jen na jedné straně vesnice, a to hned za humny. K dělení podélnému docházelo zřídka. Vyplývá to z povahy úpravy lánů, jichž menší šíře hned za stavením nedovolovala takovému půlení. Došlo-li k dělení, převládá parcelace ve směru příčném, zejména v „končinách", a to obzvláště tam, kde jednotlivé lány polí jsou příliš dlouhé a vzhledem k otcovskému domu špatně sjízdné. V takovém případě vznikly tu malé usedlosti rodinných členů; bratr či druhorozený syn dostal od otcovského domu kus pole a louky, kde vystavěl si chalupu. V některých vesnicích touto vnitřní kolonisací vznikly i dvě vedlejší usedlosti na jednom původním lánu. Končil-li takový lán lesem, zůstal tento při usedlosti otcovské. Tato okolnost bývá také hlavní závadou, proč i soběstačné osady tohoto druhu se nemohou od mateřské obce odděliti. Mimo původní, pravidelné uspořádání lánů, odpovídající charakteru terénu, jsou pozdější příděly na místě nekultivované půdy.

Jako příklad uvádím Dobré na Opočensku, založené klášterem svatopolským mezi r. 1157—1260. Střed vesnice tvoří rozlehlá vřetenová náves, nyní z valné části zastavěná. Býval tu dřevěný kostelík se hřbitovem, 3 rybníky, spojené potůčkem, tekoucím „Skalím" do Zlatého potoka. Ku konci 16. stol. (podle urbáře bývalého panství opočenského) bylo tu 28 osedlých. Berní rolle přináší zprávy o 32 usedlostech (18 sedláků, 1 chałupnik, 13 zahradníků). Katastr tereziánský (z r. 1714) uvádí 35 usedlostí (18 sedláků, 1 chałupnika, 14 zahradníků a 1 obec. chalupu); katastr josefínský (z r. 1787) zaznamenává již 83 domů (Schaller jen 80), katastr stabilní (z r. 1840) zná 85 čísel pro vesnici Dobré (18 sedláků, jednoho sedláka, 3 zahradníky, 21 chałupniku, 36 domkářů, 3 mlynáře, 1 obec. chalupu, lf 1 školu); nová osada Chmeliště má 13 čtvrtsedláků jako familiantů, t. j. zakoupených, osada Petrovice 3 familianty a Živina 2 chalupníky a 6 domkářů. Fr. Palacký (pro r. 1843) udává 88 usedlostí (kdy byly již postaveny 3 chalupy na stavebních místech, o kterých se zmiňuje katastr stabilní). R. 1880 bylo v Dobrém již 101 domů, v Chmelištích 32, v Petroyicích 4 a na Živině 9 čísel; r. 1910 čítalo Dobré 100, Chmeliště 33, Petrovice 3, Živina 9 domů; r. 1921 bylo v Dobrém 101 domů (122 bytových stran), v Chmelištích 34 domů (32 bytových stran) a v Petrovicích 3 domy