(4 byt. strany), a na Živině 9 domů (10 byt. str.). Sčítání poslední uvádí v Dobrém 104 domy, v Chmelištích 30, na Živině 9 a v Petrovi-cích 3 domy.

Nejstarší usedlosti stojí na okraji návsi, která byla do prvé poloviny 18. stol. volná. Pokud docházelo dříve k vnitřní kolonisaci, projevovala se mimo náves při silnici k „Dolu" a do „Skalí". K překotné kolonisaci dochází v 2. pol. 18 stol., kdy zastavuje se náves a vznikají nové chalupy na obecní půdě ve „Skalí", na „Dole", v „Chmelištích" (do pol. 18 st. byly tu chmelnice), „Živině" a „Pe-trovicích". V prvé polovině 19. století dělí se silně.velké lány selské buď členům rodiny nebo prodejem. V 2. pol. 19. stol. v letech 70. a 80tých dochází k nové kolonisaci, kdy v „končinách" dlouhých lánů vznikají nové usedlosti, jichž dostává se většinou rodinným příslušníkům otcovského gruntu.

Osada Dobré (obr. č. 7) je také příkladem, jak pravidelný běh lánů na východní straně vesnice je náhle porušen novým systémem lánovým, jdoucím kolmo na systém vlastní. Je to zbytek staré zaniklé osady, bezpochyby „Nové Vsi" (nikoli Jankova), kde dosud říká se na „Návsi".

c) Osady s protáhlou návsí41) (village oblonge en forme d'oblonge, de triangle, de rectangle, ďarc, en forme de L, villages with an elongated square). Náves tvoří protáhlý obdélník, oblouk tvaru velkého L, protáhlý trojúhelník a pod. Domy Ьуѵазі zpravidla štíty obráceny k návsi a tvoří u větších usedlostí spolu s hospodářskými budovami uzavřené dvory. Menší hospodářství mají úpravu domů lineární, otevřenou. Velmi často st.á.vaií domy dosti těsně blízko sebe, ježto vnitřní kolonisaci vedle otcovského domu, v prostranné původní zahradě, vznikl dům druhý, kterému připadla část lánu. Návsi bývají většinou velmi široké, z části zastavěné. Protéká jimi potok, který často spojuje i několik rybníků. Obec Lhota pod Liběany na Nechanicku měla r. 1840 jen na návsi 16 rybníků. Běh potoka určuje často obloukovitý nebo jinak zakřivený tvar návsi. Obcí prochází zpravidla jediná silnice, k níž připojují se cesty buď za vsí, kde ústí také „drahá" obecní, či nová silnice kříží starou cestu, kde vytvoří se nové středisko.

Lány polí, zpravidla typu rovnoběžného, rozbíhají se na obě strany vesnice, a to hned za humny. Není výjimkou, že k usedlostem na jedné straně návsi náležejí pozemky i na druhé straně. Poněvadž vesnice protáhlé neprobíhají celým katastrem, dělí se jednotliví majitelé usedlostí o lány ležící mimo obec, nebo jim náležejí i příděly v jiných tratích.

U vesnic tohoto druhu docházelo k velmi časté parcelaci (většinou podélné), ježto pro vesnice, vzniklé v době kolonisační, platila zásada velkých usedlostí. Přiléhaly k návsi rozlehlým pozemkem, kde snadno, zejména od 18. st., kdy sedlák mohl do jisté míry dispo-novati svým majetkem, umístil se i druhý statek. V některých obcích v dobách pozdějších tyto nové části dostaly se do rukou cizích,