jinde později byly zase spojeny v téže rodině (v Přepychách u Opočna, s typickou návsí protáhlou, statky č. 33 a 35 kdysi náležely jednomu majiteli, pak byly rozděleny mezi dva bratry a nyní zase sceleny).

1 u tohoto typu původní ráz vesnice byl někde značně porušen. Stalo se tak na př. komasací selské půdy ve prospěch panského dvora. Příkladem jsou Radíkovice nebo Vel. Petrovice na Necha-nicku a pod.

G. Rozptýlená vesnice (vilage disperse, dispersed villages) skládá se vlastně ze samot, ležících uprostřed svých pozemků. Dlužno tu rozlišovati: 1. Typ s domy vesměs rozptýlenými (village disperse) a 2. vesnice, které tvoří mimo rozptýlené domy také skupiny usedlostí, jakési jádro vesnice (village mixte). I v posledním případě domy jsou daleko od sebe, takže je dělí rozlehlá pole, zahrady či louky. Pozemky leží zpravidla kolem stavení. Není tu pravidelnosti ani v uspořádání domů ani pozemků. Samoty míří obytnými budovami zpravidla na sluneční stranu, ač ani tento ohled není rozhodující. Nacházíme je na horských svazích, ale i v rovném terénu. Všeobecně možno o nich konstatovati, že vznikly kolonisací půdy lesní (ла př. obec Spáleniště u Dobrušky), nebo v oblastech, kde vládly staré rodové nedíly (na-př. v lazech detvanských). K seskupení domů ve větší či menší celky došlo vnitřní kolonisací a vlivem komunikace za příznivých poměrů terénových.

3. Stejně důležitou otázkou při určování typů našich venkovských sídel je třídění jich podle rozdělení pozemků v obecním katastru (ďapres la division du cadastre). Již z toho, co bylo uvedeno v předcházejících kapitolách je patrno, že úprava půdorysu vesnice je bezpečnou cestou k určení jejího typu, ale současně nelze přehlížeti veliký význam uspořádání pozemků v obecním katastru, který je odrazem důležitých sociálních a hospodářských změn v našich vesnicích. Proto i z tohoto důvodu se doporučuje, aby třídění obcí se dálo podle katastrálních a nikoli jen přehledných map, ježto ani měřítko 1:25.000 neposkytuje nám možnosti vyšetřovati vztah mezi vlastními sídly a jejich hospodářským prostředím, bez něhož nelze většinou definovati pojem vesnice.

Rozeznáváme tu A. Původní typ vesnic, s nepravidelným dělením pozemků (Le type primaire avec division irréguliere du cadastre). Nacházíme jej buď u starých rodových sídlišť nebo u obcí s domy rozptýlenými, zakládanými umělou kolonisací. Každá samota či víska zabrala pozemky v nejbližším okolí, takže celý katastr činí dojem pestré šachovnice polí, obklopujících jednotlivá stavení. Příčinou toho byl i dědický obyčej, vykazovati synovi ne podíl, ale podíly na všech dědinách (částech polností), čímž vyrovnával se rozdíl mezi přidělenými pozemky velmi dobrými a méně úrodnými.42)