měly Svobodné Dvory 64 domů, v osadě Cihelně (v sev. části náčrtku) 11 domů, v Klacově (v záp. části obrázku) také 11 a v Bon-danči (ve východ, a jv. části indikační skizzy) 31 usedlostí, t. zv. emfyteutických. Pozemky jsou velmi nepravidelně děleny, jak nejlépe ukazuje připojená skizza č. 8. Vzrůst vesnice v blízkosti velké aglomerace hradecké byl v poslední době velmi nápadný. R. 1880 měly samotné Svobodné Dvory 73 domů, Klacov 11, Bohdaneč 35, Cihelna 14 domů. R. 1910 bylo v celé skupině těchto osad již 218 domů (2.231 obyv.), r. 1921 226 domů (se 486 byt. stranami). Poslední desítiletí, kdy okolí průmyslových center prožívá důležitou epochu svého vývoje, čítají již Svobodné Dvory 406 domů o 2758 obyvatelích.

B. Proti nepravidelnému uspořádání pozemků stojí t. zv. lánové vesnice (villages a cadastre rubané) s dosti pravidelným dělením pozemků. Ani v tomto ohledu neposkytují naše vesnice jednotného obrazu, ježto vedle reliefu krajiny, který bývá pro původní uspořádání pozemků, činitelem namnoze rozhodujícím, zasáhl člověk (v našem případě vrchnost), který změnil původní stav a porušil jej často tak podstatně, že jen pomocí určitých vztahů mezi umístěním usedlostí a příslušných lánů pozemků docházíme k pravděpodobným konklusím, ježto o pozemkových změnách u venkovských sídel máme málo přesvědčivých historických dokladů.

Lánové vesnice dělíme: a) na typ paprskovitý (le type rayonnant), kde lány polí rozbíhají se od vesnice paprskovitě a jdou od jednotlivých domů, stále se rozšiřujíce, až ku hranicím katastru. Parcelace pozemků je zde většinou malá a pokud v odlehlejších končinách katastru existuje, byla prováděna dělením příčným, nebo tam, kde teprve později přibylo polí zkultivováním lesa. Zpravidla ke každé usedlosti náleží jen jeden prut pozemků, který zabírá pole, luka, pastviny i les. Pozdější příděly náležejí většinou malým zemědělcům, jichž stavení jsou umístěna buď na návsi nebo mimo původní půdorys obce. Toto uspořádání pozemků je typické pro okrouhlíce všech druhů a zdá se potvrzovati i velké jejich stáří. Možno sou-diti, že tato parcelace pozemků je napodobením dělení prastarých nedílů rodových mezi jejich členy, a to tím spíše, že historicky je dokázáno, že první osadníci plánovitě zakládaných obcí u nás v 11. a 12. stol. byli regrutováni z členů starých rodů českých, žijících v rodinném nedílu. Tradiční smysl pro soudržnost, vzájemnou pomoc a ochranu, dále vžitý způsob hospodaření a konečně i dělení pozemků na „obecní" a soukromé zdá se, že i tu se projevilo. Nelze ovšem názor tento zevšeobecňovati. Existují totiž některé okrouhlíce s paprskovitým uspořádáním pozemků, a víme o nich bezpečně, že vznikly po době t. zv. kolonisační (snad napodobením typů starších). U některých okrouhlíc je systém paprskovitý jen jednostranně vyvinut. Je to u obcí okrajových, zejména přilehlých k řece (dosti častý v úvodí Orlice v Čechách i j.), nebo tam, kde pozemky bývalé okrouhlíce byly pozdější kolonisaci připojeny k obci sousední.