Jinde při studiu vesnic, zejména okrajových, umístěných u strany katastru, musíme sledovati i obce sousední, abychom správně určili typ obce i podle běhu lánů. Jinak bychom velmi často došli k výsledkům nesprávným. Tak původně samostatné katastrální obce Hor. a Dol. Neděliště na Královéhradecku jsou podle starých map běžnému pozorovateli obcemi okrajovými, s trojúhelníkovou návsí a vějířovitým typem, lánovým. Pozorujeme-li je však jako celek, snadno se přesvědčíme, že vlastně jsou jedinou osadou, vzornou Okrouhlicí s paprskovitým během lánů, ač na př. podle berní rolly z r. 1654 každý díl Neděliště náležel jiné vrchnosti. Vesnice pochází z počátku 12. st.43)

b) Vějířovitý typ (le type éventail) lánových vesnic cha-rakterisován je rovněž lány patrně se rozšiřujícími ve směru od vlastní obce. Parcelace lánů i tu byla nepatrná. Pokud pozemky byly přece děleny, dálo se tak jako u okrouhlíc ve směru příčném nebo v „končinách" katastru. Objevuje se u vesnic okrajových, jichž stavení jsou umístěna v čepu vějíře, odkud jednotlivé lány se rozbíhají. Náves leží při okraji katastru, takže od sousední vesnice oddělují ji jen krátké nevyvinuté lány pozemků, které často naznačují, že v té části došlo k odtržení půdy ve prospěch jiné obce. Na protější straně za každou usedlostí táhne se zpravidla jen jeden dlouhý lán. Příkladem je vesnice Sudín na Opočensku (obr. č. 9). Byla založena koncem 12. či na poč. 13. st. a náležela klášteru Svatého Pole. Ku konci 16. stol.44) měl osedlých lidí 7, o 5 lánech polí. V době vydání berní rolly (r. 1654) měl 8 domů (6 sedláků, 1 chałupnika a 1 zahradníka), 2 stavení zahradníků byla rozbořena. Počátkem 18. st. (podle katastru tereziánského) bylo zde 13 usedlostí. Katastr josefínský (r. 1787) uvádí již 19 usedlostí, takže i zde patenty o dělení větších selských statků mezi členy rodiny se projevily v parcelaci starých gruntů. Současně působil tu rozvoj populace, pro niž nestačila dosavadní obytná stavení. Do prvé poloviny 19. st. k dalšímu dělení nedošlo. Stabilní katastr (z r. 1840) i Palacký uvádí totiž 20 domů (7 sedláků, 3 výměnkářské chalupy, 2 ehalupníky, 1 zahradníka, 6 domkářů a 1 chalupu obecní). K větší kolonisací dochází v druhé polovině 19. stol. Pak dostavila se doba stagnace a vlastně úbytku i domů i obyvatel. R. 1880 bylo tu 28 domů, r. 1910 také 28 domů, r. 1921 již jen 27 domů (s 25 byt. stranami) a sčítání poslední uvádí již jen 23 domů.

Vesnice leží téměř v rovině, kdežto ostatní pozemky prostírají se na mírném svahu, aby na jižní straně přešly do údolí Zlatého potoka, který tu tvoří přirozenou hranici. Rozdělení pozemků je typicky paprskovité, o velkých statcích s pozemky scelenými, jak dosvědčuje i připojená skizza (podle stavu z r. 1840). Na obrázku č. 9 upozorňuje na sebe klín pozemků sousední vesnice Bačetína,