R. 1829 vždy pilný a podnikavý Hoffmann von Fallersleben, t. č. kustos královské a universitní knihovny ve Vratislavi, zvláště zvýšil svou literární výkonnost. Jednak hledal rozptýlení po zklamané lásce k Arlikoně: in dieser Zeit der schmerzlichsten Gemüthsbewegung musste es mir sehr willkommen sein, dass ich nach aussen hin vielseitig beschäftigt ward;2) jednak si vyžadovala jeho Monatschrift von und für Schlesien stále nových příspěvků od svého zakladatele a redaktora, neboť spolupracovníci pořád scházeli; přes neúnavnou, obětavou práci Hoffmannovu odvážný pokus o slez-sko-německý vědecký měsíčník vysoké kulturní úrovně ztroskotal a prosincové číslo prvního ročníku bylo posledním sešitem časopisu vůbec. V tomto čísle vyšla Hoffmannova stať „Nicolaus von Kosel, ein böhmischer und deutscher Dichter vom Jahre 1417",3) která po prvé upozornila slavistiku na vratislavský rukopis. Této památky si Hoffmann všiml v souvislosti s přípravnou prací k svým dějinám starého německého zpěvu církevního, kde německé písně zapsané Mikulášem skutečně probírá.4)

Proč věnoval německý básník a germanista pozornost českým písním rukopisu? Když se na podzim r. 1827 po.studijní cestě do Vídně vracel přes Prahu domů, navštívil Hanku v Českém museu a dali si slovo, že si budou navzájem posílati — Hanka nové nálezy ze staré literatury německé, Hoffmann z literatury staročeské; knihovník Českého musea po tomto ujednání skutečně posílal do Vratislavě mnoho materiálu a zpráv cenných pro německé literární dějiny a naléhal, aby i Hoffmann dodržoval svůj slib: „račte... panu Hoffmannovi mne srdečně poručena učiniti, píše na př. Pur-kyňovi do Vratislavě 1. února 1829, aby na mne se slovanskými fragmenty, byť i dosti chatrný byly, nezapomínal."5) Svou studii o Mikuláši z Kozlí uveřejnil Hoffmann ve formě prípisu Hankovi. V dopisu ze 14. prosince 1829 sděluje Hoffmann Hankovi o svých nových bohemistických objevech: „Was ich nun... entdeckt habe, finden Sie in einem gedruckten Sendschreiben meiner Monatschrift, was Sie wohlwissen aufnehmen mögen" .. .6)

Z českého obsahu rukopisu Hoffmann otiskl všechny duchovní písně (celkem 4) a skoro všechny glosy. Hlavní podíl na téměř bezvadném, na tehdejší dobu vzorném vydání písní měl slavný Jan Evang. P u r k y n ě, t. č. profesor fysiologie ve Vratislavi, od něhož pochází i jejich pečlivý překlad. Tato práce, vykonaná současně s epochálním badáním o vývoji života v slepičím vejci, je jedním