Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 59

„do manuálu svého s proměnou forem v řeči přijal"; v životopisných datech Mikulášových se má číst Krnowia, nikoli Kruowia) a obrací se k Purkyňovi s novou žádostí: „račte mi též tu píseň vypsati: „Chci na pannu žalovat" a jestli jich více, byť by i hýřivá byla."8) Odpověď Purkyňova na tento dopis nám není známa, ale zpráva o Mikulášově rukopisu byla uveřejněna z neznámých důvodů mnohem později. Teprv 19. července 1858 přednesl o něm Hanka na schůzi filologické sekce Královské české společnosti nauk8) a téhož roku Václav Nebeský (V. N.) podal v ČČM. „laskavým sdělením" Hankovým píseň o bydžovskýoh ševcích a stručná data, co jest ještě ve vratislavském rukopisu zajímavého pro českou literaturu.10) Seznam se začíná zmínkou o „oplzlé písni: Chcy ia na pannu zalowacz". Je to první zmínka v tisku o Žalobě na pannu.

Patrně právě stať v ČČM. podnítila J. Fejfalíka, aby si vyžádal od známého historika a paleografa Viléma Watten-bacha, t. č. vratislavského archiváře, opis několika textů zajímavého rukopisu. Uveřejnil podle tohoto dosti přesného opisu vedle písní latinských píseň o bydžovských ševcích, která v ČČM. byla podána v transkripci11) a drobný zápis do ta vad nepovšimnutý.12) Žaloba na pannu je v rukopisu celá polita inkoustem, proto skoro nečitelná, takže Wattenbach přes své bohemistické znalosti nebyl s to, aby rozluštil písničku, a jeho opis mimo několik veršů je „pouhou směsicí liter bez skladu a smyslu". Fejfalík jej sice uveřejnil, ale v pokusu o transkripci musil přestátí na prvním trojverší.13)

Teprv polskému slavistovi, profesoru bratislavské university, W. Nehringovi se skutečně podařilo přečisti celou píseň. Zabýval se Mikulášovým rukopisem po několik let a uveřejnil v studii „Die čechischen Eintragungen in einer Breslauer Handschrift" tuto píseň, 4 modlitby, které před tím nebyly vydány, a doplňky a opravy k textům otištěným Hoffmannem a Fejfalíkem.14) Také Zd. Nejedlý věnoval pozornost vratislavskému rukopisu, přinesl některá nová data o jeho obsahu15) a rovněž se pokusil o rozluštění zamazaného textu Žaloby — nezávisle na čtení Nehringově.16) Do obou těchto vydání Žaloby se však vloudilo několik drobných nepřesností.


8) Slovanský sborník, 1886, *74.
9) Abhandlungen der k. böhmischen Gesellschaft d. Wies, 1859, 80. 10) Str. 392—394.
11) Sitzb. d. k. Ak. d. Wiss., phil.-nist. Cl., XXXIX, 291—294. — Při transkripci a rekonstrukci duchovních písní vycházel z vydání Hoffmannova (ib. 306n, 310n, 317nn). 1
12) ib. 638.
13) ib. 702n.
14) Arch., XV, 524—528.
1S) Počátky husitského zpěvu, Praha 1907, 240—242. 16) Dějiny předhusitského zpěvu, Praha 1904, 230.

Předchozí   Následující