str. 60
III.
Vratislavský rukopis obsahuje několik zajímavých údajů o svém původci. V latinských zápisech zní jeho jméno: Nicolaus dictus Cosel, per manus Nicolay de Cosil, per manus fratris Nicolay de Cosla. V německé modlitbě si říká Niclos. Pochází z Kozlí (německy Kosel, polsky Koźle, starorusky Козлии), starobylého slezského města při vtoku Klodavy do Odry. Z toho, že vedle českých modliteb,
.2. „Chcy ia napanu zalowacz."
duchovních písní a glos má také obdobné německé zápisy, nesmí se usuzovati o jeho „německé národnosti", — vlastní záznamy Mikulášovy jsou vesměs psány latinsky. Ještě na začátku nynějšího století přes trvalou germanisační politiku pruskou město Kozlí mělo 63% polského obyvatelstva a celý Kozelský okres (powiat) 81%.17) Mikuláš byl nejspíše původu polského. Pro jeho slovanství mluví i jeho pozdější hodnost „praedicator Bohemorum", což znamená, že kázal v řeči slovanské, nikoliv německé.
V červnu r. 1414 vstoupil do františkánského řádu v Čáslavi. Česko-polské styky byly tehdy v rámci jednotné minoritské provincie Bohemiae et Poloniae dosti čilé.18)
17) A. Dudziński, Polacy na Śląsku, Lvov 1919, Tab. I. in. ls) ©rov. na př. P. A. Neumann, Prameny k dějinám duchovenstva v době předhusitské a Husově, Olomouc 1926, 156n.
|