R. 1416 začal Mikuláš psáti svůj manuál a na stránce první zaznamenal, že mu frater Swathomirus per provinciám Bohemiae et Poloniae minister dovolil navštěvovati klarisky v Čáslavi.19) Povolení je adresováno reverendo frátri Nicolao dicto C, predica-tori Bohemorum in G. Znamená C v prvním případě C(osel), v druhém C(zaslavia)? nebo je snad v obou případech myšlen C(osel), totiž Mikuláš byl vlastně předurčen řádem pro kazatelskou činnost ve svém rodném městě, kde minoritský klášter ještě chyběl? Ať je tomu jakkoliv, je nesporné, že krátce potom opustil (aspoň dočasně) Čáslav. Nahoře fol. 4a končí listy Mikulášovy datem 1416, na téže stránce je zapsána Žaloba na pannu a na fol. 4b—9a je umístěn Glosarms de diuersis vocabulis, finitus in Olomucz in Garnispriuio,20) patrně na masopust r. 1417, — další datované záznamy se vztahují právě na tento rok (fol. 35b, 43b—48a, 57b—83a). Hojnost textů, zapsaných v r. 1417 do manuálu, se snad vysvětluje knižním bohatstvím Olomouce. Není jasno, kam zavítal Mikuláš mimo Olomouc, ale je vidět, že neztratil spojení s rodným krajem. Zaznamenává: anno domini Ufl7 fuit capitulum pro~ vinciale célébratum in Opol in die sancti wenczeslay ét >eadem nocte conbusta est Ciuitas supradicta Cosil.21)

Na předposledním foliu rukopisu (150b) zaznamenává Mikuláš: anno MCCGCXXI. f actus sum sacristanus in krnowia post festům pasche. Byl-li před tím v Čechách nebo na Moravě, přinutily ho možná bouře husitské k návratu do Slezska. Byl vášnivý odpůrce husitství, prohlašoval, že talmuth iudeos sed hus infecit bohemos a zaznamenával s uspokojením zprávy o protihusitském teroru a časové tendenční písně — jednak česko-latinskou skladbu „contra Wiklefistas", končící prosbou Ne Hus virus wippere Intret cor da nostra,22) jednak „heroický epos" českých františkánů — potupnou píseň o husitských „ševcích", kterým se nepodařilo obsaditi bydžov-ský minoritský klášter. Krnovsko stálo na straně katolické. Možná, že Mikuláš již dříve přišel do styků s krnovskými minority. Krnov ležel na cestě z Kozlí do Olomouce a Svatomirus dictus de Krnovia, minister Bohemiae et Poloniae v letech 1412—1428, již v r. 1416 Mikuláše aspoň úředně znal.

O krnovském minoritském klášteru není bohužel z té doby nic známo. Zejména požáry z let 1646, 1779 zpustošily klášter.25)