uveřejnil povzbudivý článek3) pro venkovské spolupracovníky, ve kterém vybízí ke zhotovování modelů budov, a to nejen statků, nýbrž i chalup, mlýnů, sušíren, plotů, splavů, kapliček, zvonic a jiných. Pozornost obracel i k maloměstským domům.

Na národopisné výstavě pražské sešly se pak skutečně hojné modely hospodářství, zejména z českého území, ale i ze Slovenska byly poslány některé, na př. model gazdovstva z Oravy.

Největší pozornost vábily ovšem skutečné stavby v přirozené velikosti, které byly buď přeneseny z jednotlivých krajin do Prahy anebo byly nově vystavěny, namnoze podle skutečných příkladů venku.4) Výstavní vesnice byla vskutku něco tak úplně nového pro návštěvníky výstavy (i pro odborníky), že vábila k sobě znovu a znovu a zanechala nezapomenutelné dojmy. Je skutečně škoda, že nezůstala zachována, alespoň zčásti, ačkoli návrhy na její zachování byly učiněny. Zejména Šubert se přimlouval za její udržení, chtěje, aby se stala základem českého musea v přírodě po vzoru Skansenu.5)

Přípravy k národopisné výstavě povzbudily zároveň některé pracovníky, aby zachytili i písemně rázovitost vesnických staveb. V „Českém Lidu" a v „Časopise olomouckého musea", ve výstavních publikacích (na př. okresu slánského, valašskomeziříčského a j.) iv některých krajinských sbornících vyrojila se záhy řada popisných článků z rozličných krajin. Některé z nich byly i velmi obsažné a důkladné, jako na př. studie J. F. Hrušky o chodské chalupě a statku, která dodnes nebyla předstižena.6)

Po první vlně všeobecného nadšení počet dalších prací se sice menší, ale zájem jednou probuzený neusíná. Samostatných článků jest sice méně, ale zato se množí monografie jednotlivých krajů a dědin a v nich většinou zvláštní kapitoly popisují i stavby více méně podrobně podle autorovy připravenosti a zájmu.

V novém období vědeckého národopisu, kdy se budují základy ke všem odvětvím národopisných studií a kdy se nám v některých, zvláště duchovědných oborech dostává velikých analytických prací, profesor Lubor Niederle podává příkladné studie i o lidovém obydlí jako podklad a příklad dalšího studia. Staví většinou na srovnávací metodě a v současné lidové kultuře hledá zejména přežitky a znaky starobylosti. Žák profesora Niederla, profesor Dr. Karel Chotek pokračoval ve směru svého učitele a vypracoval řadu statí o lidových stavbách v rozličných našich krajích. Léta válečná znamenají sice přestávku i v národopisné práci, ale s novým rozvojem dostavují se pak i noví pracovníci, v prvé řadě historikové a architekti. Dr. Zdeněk