Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 99
L. Niederle:

K historii slovanského pluhu.

R. 1916 napsal jsem do Věstníku Národopisné společnosti (ХП.) článek o staroslovanských oradlech, jenž v podstatě byl opakován a doplněn v příslušné stati Života starých Slovanů (Ш., 1). Výsledek tehdejšího studia byl ten, že samotnou železnou radlici můžeme u Slovanů doložiti již nálezy z X.—XI. století, ale celý pluh, totiž oradlo na kolečkách, s rovnou křídelí a s krojidlem (čereslem) před radlicí, jež v římských severních provinciích existovalo již v prvních stoletích po Kr., a jež převzali Slované prostřednictvím Němců na konci doby pohanské, tak starých dokladů z nálezů nemá.

Pokud jsem sledoval novější literaturu, mohu doklady ve Věstníku a v Životě Slovanů uvedené doplniti dnes novým materiálem, jenž na převzetí římského pluhu vrhá trochu jasnější světlo.

Předně sé objevily na několika místech střední Evropy nové nálezy římských radlic i krojidel, na př. v Uhrách u Sümaghu a v Bosně u Sarajeva a v Gettenau v Hessensku.1) Dále počet starých železných radlic slovanských (Ivanovice, Sernice, Radim, Záhlinice, Galuščina, Brembola, Osinovo a jedno ze Slezska) rozmnožil se o nové nálezy z Jarnova u Hlubčic, z Gaján u Malacek na Slovensku, ze Zadielu v Podkarp. Rusi, z Veteřova a Čechovic2) na Hané, k nimž připoj ještě jednu starou radlici z Uher a jinou od Kijeva.3)

V nálezech u Gajar a Zadielu objevily se vedle radlic i železné plužní nože. V Gajarech na starém slovanském sídlišti odkryty byly dva depoty na Pustatine Vrablicově, z nichž Jeden obsahoval srpy vedle trocha bronzových šperků, druhý výzbroj jízdního bojovníka a řadu nástrojů zemědělských, mezi nimiž byla dvě krojidla. Vedle, na trati Stoličce, nalezeno bylo pak ještě jedno krojidlo se železnou radlicí. Je to nález asi z IX. století. V podkarpatském Zadielu přišlo se v sídlišti rovněž na dvě krojidla vedle radlice.

Oba tyto nálezy jsou důležité tím, že se tu vedle radlic objevují i nože plužní, dosud archeologicky nedoložené. Zejména gajárský nález, kde se objevily i šperky asi z IX.—X. století, ukazuje, že s převzetím římského pluhu se stejnostrannou radlicí a nožem před ní


1) čremošnik Nalazi (Sarajevo 1930) XIII.: Sümegh (Arch. Ert. 1904,196); Gettenau (VTI. Ber. röm. germ. Komm. 157, 158). j
2) Jarnov (Praeh. Zs. 1918, 112), Veteřov (červinka, Slované, 171, 215), Gajary (Eisner, Slov. v pravěku, 249), Zadiel (Eisner, ústně). Pro radlici assy-metrickou zůstává nám stále nejstarším nález v Semonicíeh (asi z ХШ. stol.). Nález domnělé radlice v slov. jámě u Neuendorfu (Mannus, VII., 131) je velmi nejistý i pokud se týká stáří i účelu a tvaru. Vypadá spíše jako deska od-valová (?).
3) Arch. Ert. 1902, 437, a Hruševskij Илл. ист. Укр. 1912, 37. Moszyński uvádí dřevěné radlo z Wiewiórek u Grudziąze (Kult. Sł., 148), ale to je praehistorické, jako z Papowa. Srv. Falkowski Narzędzia rolnicze (Lw. 1931) 16, obr. 6. Podobné radlo v rašeline objevilo se v Georgsfeldu ve Friesku (1927). (Görz, Jahrbuch pr. geol. Landesanst. 1928, 592.)

Předchozí   Následující