u potoka vidíme malé špýchary (sypance a hlemauzy), které jsou odděleny cestou od obytného stavení, aby byly chráněnější před požárem. Domy bývají dřevěné, roubené, v novější době vyskytují se i domy zděné, ale při podřadnějších budovách a prostorách zhusta se užívá i rámové konstrukce pomocí sloupů. Dolinnou oblast charakte-risuje i ohniště, které stává v síni ia nikoli v jizbě; ve Spiši však i chlebová pec je postavena v síni. Rovněž názvy jednotlivých budov a pro-

Obr. 2. Plán starých domů v Teplici s „potremy":

a) „potrem", b) „izba", c) „kuchyňa", d) zadní 'izba' („šparhet").

stor i jednotlivých částí konstrukce se liší od horalského způsobu, naproti tomu souvisí však i s typy a názvy, které poznávame v jiné sousední dolinné oblasti, totiž v Turci.

Lidopisný pracovník najde tu však kromě vyznačených hlavních znaků, jež jsem se pokusila zachytit, ještě řadu jiných charakteristických rysů, jejichž rozšíření a souvislost patří mezi zajímavé otázky národopisné práce.

Jsou to na př. veliké síně, loubí a průjezdy, které provázejí spišské a liptovské domy a které se vyvinuly skutečně ve zvláštnost tam-nějších staveb, ať již tvoří část obytného domu anebo budov hospodářských. Mezi způsobem, který je obvyklý v Liptove, a mezi způsobem, který je charakteristický pro oblast na horním Popradě, existují sice rozdíly, hlavně co do umístěni a co do účelu síní; v Liptově se stavějí totiž ponejvíce u stájí, případně i u stodol, kdežto ve Spiši stojí většinou u obytných domů. Ale přece jen patří témuž typu a ukazují takové obdoby a takovou souvislost, že je můžeme pokládati za charakteristický znak pro celý dolinny kraj pod Tatrami.