Mezi charakteristické vesničky spišského typu v tomto kraji patří beze sporu slovenská Teplica, neveliká dědinka, rozložená na samém úpatí Nízkých Tater, ale již v rovině, širokého popradského údolí poblíž potoka Teplice, asi hodinu cesty od města Popradu na jihozápad.

Teplica je vesnička ulicového typu, neboť jednotlivá hospodářství •leží těsně vedle sebe a stavení souvisí navzájem namnoze tak úzce, že se střechy ve většině případů dotýkají. V dlouhé a velmi široké návsi vidíme dvě souvislé řady přízemních obytných domů, jejichž okapy jsou obráceny k cestě a jejichž hřebeny směřují rovnoběžně s délkou návsi; uprostřed mezi nimi se klikatí potůček, podle něhož vedou dvě široké cesty a na jehož březích stojí porůznu malé sypárně „hle-mauzy". Štíty je obráceno k cestě jen málo domků, zato však bývají ony štíty, jež hledí k cestě, velmi široké a nepoměrně nízké.'. Jsou vesměs jenom na starých domcích, ačkoli i způsob podélně řešených střech je prý starý. Pod střechami hledí na cestu okénka světnic a vedle nich se černají veliká vrata, která ,se otvírají vždy v průčelní stěně, a to pod střechou domu; i tehdy, je-li dům obrácen do návsi štítem, široký krov je řešen symetricky nad celou budovou, nad světnicí i nad širokou síní s vraty.

Dvířky ve „vratech" nevcházíme totiž na dvůr, nýbrž do veliké síně 3—4 m široké a 8—12 m dlouhé, která jako nějaký průjezd provází celý obytný dům až na dvůr. Tato prostora, v Teplici jmenovaná zvláštním zajímavým názvem „potrem",2) není však pouhým prů-