Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 49



Mezi charakteristické vesničky spišského typu v tomto kraji patří beze sporu slovenská Teplica, neveliká dědinka, rozložená na samém úpatí Nízkých Tater, ale již v rovině, širokého popradského údolí poblíž potoka Teplice, asi hodinu cesty od města Popradu na jihozápad.

Teplica je vesnička ulicového typu, neboť jednotlivá hospodářství •leží těsně vedle sebe a stavení souvisí navzájem namnoze tak úzce, že se střechy ve většině případů dotýkají. V dlouhé a velmi široké návsi vidíme dvě souvislé řady přízemních obytných domů, jejichž okapy jsou obráceny k cestě a jejichž hřebeny směřují rovnoběžně s délkou návsi; uprostřed mezi nimi se klikatí potůček, podle něhož vedou dvě široké cesty a na jehož březích stojí porůznu malé sypárně „hle-mauzy". Štíty je obráceno k cestě jen málo domků, zato však bývají ony štíty, jež hledí k cestě, velmi široké a nepoměrně nízké.'. Jsou vesměs jenom na starých domcích, ačkoli i způsob podélně řešených střech je prý starý. Pod střechami hledí na cestu okénka světnic a vedle nich se černají veliká vrata, která ,se otvírají vždy v průčelní stěně, a to pod střechou domu; i tehdy, je-li dům obrácen do návsi štítem, široký krov je řešen symetricky nad celou budovou, nad světnicí i nad širokou síní s vraty.

Dvířky ve „vratech" nevcházíme totiž na dvůr, nýbrž do veliké síně 3—4 m široké a 8—12 m dlouhé, která jako nějaký průjezd provází celý obytný dům až na dvůr. Tato prostora, v Teplici jmenovaná zvláštním zajímavým názvem „potrem",2) není však pouhým prů-


2) Výraz potrem má obdoby skoro ve všech slovanských jazycích, znamenaje všude podsíň, loubí, pavlač, verandu a pod. Nejčastěji se vyskytuje v srbochorvatštině, kde t r e m v domě (trijem, trim, potremak, pritremak a pod.) je vůbec častým zjevem, ba někde přímo všeobecným znakem architektonickým. Znamená obyčejně otevřenou síň v domě bez dveří, někdy i pav-läčku u domu, někdy krytý výstupek před domem, někdy prostor nad síní nebo nad výstupkem v patře, kde je možno sedět nebo i přespávat a která v jiných srbských krajích bývá nazývána často i ajat a j. (Srovn. Hrvatski gradjevni oblici I. sl. 7, 8, 38, Zbomik za nar. život juž. Slav. П. 117, ПІ. 109, XXXV. s. 44, Naselja srpskih zemalja I. 61, П. 268, 470, 732, 734, 736, 931, 1131, 1143, ѴП. 142, 144, 510, 517, ѴТП. 464, ХѴП. 154, 155. P. Ivekovié — J. Brož: Rječnik hrv. jez. ÍI. 556 b, Vuk-Karadžic, Srpski rječnik.)
Kromě srbského jazyka existuje obdobný výraz i ve slovinštině (střem), v bulharštině (třem, srovn. Tichov: Materijaly dlja ist. razvitija slav. žilišča, Bolgarskij dom s. 10, 48, Sibormk za nar. umotv. ХѴПІ., s. 12) i v ruštině (terem, srovn. Potanov; Očerk drevnej r. architektury, Drevn. ХГХ. 17, 26, Kolberg: Chełmskie L, s. 71, A. Charuzän, Slavjanskoe žilišče v severozápadnom kraje, s. 271, 312, 73 a. j.). Ve staré době výraiz trzem byl znám i v polském jazyce, ale od. XVI. stol, podle Brücknerova úsudku, vymizel z řeči a zapomnělo se naň. (A. Brückner, Słownik etymologiczny języka polskiego, Kraków 1927).
O původu výrazu trem byly vysloveny rozličné domněnky. Někteří badatelé, zvláště starší doby, odvozovali jej z řeckého slova teremnon, znamenajícího komnatu, světnici. (Miklosich, Etym. Wörterbuch, s. 354, Vondrák, Vergleich. Gram. 1. 301, 308, Vasmer, Eto. HI. 200, I. 203, 217, 283.) Ale R. Iljin-skij (Sborník v čest'. N. Sumcova s. 370), A. Brückner (Zeitschrift f. Ethnol. 1911, s. 180, Lud. 1912, s. 180), L. Niederle (život starých Slovanů I. 2, s. 784) a j, pokládají jej za čistě slovanský výraz, který souvisí s kořenem teréb jako i lat. trabs a české trám. (Výraz trem naznačoval tedy asi konstrukci síně —■ podsíně z trámů.) V prvém případě řecký výraz byl by musil býti pře-

Předchozí   Následující