str. 50
jezdem, nýbrž slouží zároveň za síň. Z „potremu" vedou totiž po straně dvéře do světnice, v zadní části pak do veliké tmavé „kuchyne" s pecí, zvláštním způsobem upravené. Nádvorní stěnu potremu uzavírají obyčejně také vrata, ale stává se někdy, že vrat není a potrem zůstává vzadu otevřen, takže světlo vniká ze dvora dovnitř a osvětluje velkou prostoru, kterou jinak spoře ozařují jenom paprsky, prodírající se mezi trámy rámové konstrukce a mezi prkny štítů. Potrem nebývá totiž zastropen; nanejvýše v místech podél světnice jsou řídce pokladeny desky, ale v zadní části lze viděti až ke hřebenu zčernalé střechy.
Obr. 4. Tytéž domy v Teplici s „potremy", pohled ze dvora.
Druhá boční stěna síně naproti obytným místnostem pak jest budována většinou jen rámovou konstrukcí pomocí 3—5 sloupců, mezi něž jsou zasunuty poválky anebo prkna.
Ani „kuchyňa", ležící vedle potremu a poměrně dosti velká (zhusta 5krát 5 m), nebývá kryta stropem, takže celý krov široké střechy lze odtud viděti, právě tak, jako z potremu. Jenom světnice vedle kuchyně je kryta a na jejích nízkých stěnách spočívají stropní trámy s prkenným krytem.
Nezastropená „kuchyňa" pod vysokým krovem domu působí jistě na každého návštěvníka dojmem starobylosti a značné primitívnosti,
jat už v době praslovanské jednoty, protože jeho tvary ve všech slovanských jazycích předpokládají formu term-ь, ale je málo pravděpodobné, že by se byl u Slovanů udomácnil ѵ dobách tak dávných.
Ve slovenštině slovo potrem je vzácné a neznáme dosud dalších dokladů ani z české ani ze slovenské řeči. Bude zajímavým úkolem zjistit, jakým způsobem pronikl termín potrem do Podtatří 'anebo je-li tam dávným a domácím označením pro síně při domě.
|
