od ulice až na konec chlévů, nanejvýše vrata, oddělují zadní hospodářskou část. Úzký dvorek, který by sa prostíral za obytným stavením, je tedy vlastně zastavěn hospodářskou částí domu, t. j. chlévy a stodůlkou se síní, takže dvorku v našem smyslu slova vlastně není. V Rus-kinovcích viděla jsem celé řady domů takto postavených, takže neměly dvorků a střechy jejich se dotýkaly. I v jiných obcích, zvláště v Tva-rožné a ve Vrbově stojí hospodářství podobně řešená, třebaže budovy nesouvisí už tak těsně jako v Ruskinovcích. Nutno však přiznat, že

Obr. 9. Chlévy a řezárna s velikou podsíní v Gánovcích.

takovéto spojení chlévů a obytné budovy pomocí veliké síně vyskytuje se všude jenom v menším počtu případů u chudých lidí na konci obcí, kdežto daleko větší počet hospodářství má chlévy oddělené za domem na otevřeném dvoře právě tak, jako je oddělena i stodola, která je situována obyčejně na konci dvora, uzavírajíc jej se strany humen. V typických hospodářstvích ve všech obcích při Popradu chlévy stojí tedy ve dvoře ve zvláštní budově, ale bez síně. V horní Spiši nalezla jsem sice také některé stopy po krytých podsíních u stájí, ale vcelku jen řídké a vzácné. Na př. v Gánovcích, ve slovenské dědince, ležící mezi Popradem a Spišskou Novou Vsí, kryje se pod kopcem na pokraji vsi starobylé hospodářství J. Bobovského z roku 1793. Obytný dům s velikou světnicí nemá dlouhé průvodní podsíně, zato stáje provází nizoučké loubí na sloupích, řekli bychom kůlna, která je kryta širokou střechou budovy, podepřenou sloupy. Budova stájí pochází prý z téže doby jako obytné stavení a vyhlíží vskutku staře. V jiných vsích viděla jsem někdy u stájí silně rozšířené střechy, které přesahují