str. 65
vzdálenost mezi Mengušovci a Štrbou je poměrně menší nežli vzdálenost mezi Štrbou a liptovským Važcem, ačkoliv i terén se svažuje od Štrby k Lučivné a tedy ke Spiši, přece Štrba v ohledu lidové kultury se hlásí více k oblasti liptovské než spišské. Do západní části Liptova nezasahuje však ani pojmenování „sjena", nýbrž středním Liptovem počínajíc převládá již pojmenování „dvor".
Obr. 13. Dům s velkou síní ve Važci.
V západní části Liptova totiž vůbec mizejí veliké síně u obytných domů a vyskytují se jen u hospodářských budov, hlavně u chlévů, které pak celé i s průjezdní síní nebo kůlnou se nazývají „dvor",5) právě tak jako síň anebo kůlna sama. „Dvor" ve středním a západním Liptově je tedy vlastně krytý prostor, krytá budova hospodářská, stojící obyčejně odděleně od obytného domu. Jen zřídka jmenují lidé „dvorem" i velikou síň při obytném domě.
Zajímavý rys pojmenování dvoru našla jsem na příklad v Hybech, veliké a lidnaté obci u Lipt. Hrádku, která byla kdysi městečkem, ale dnes upadá v pouhou dědinu a životem obyvatel se neliší
5) Výraz dvor, odvozený od kořene *dhuer, podobně jako dveře, zachovává tu starý význam uzavřeného místa, prostoru za dveřmi, za vraty. I ve staré češtině používalo se slova dvor pro pojem auly, domu, vestibulu. (J. Gebauer, Staročeský slovník.) Ve staré polštině dwó.- znamenal vrata, pak i místo za vraty. (A. Brückner, Słownik etymologiczny.) V některých polských dialektech posud slovo dworek označuje vlastně síň. (O. Kolberg, Poznańskie I. 94, G. Pobłockiego Słownik kaszubski 15. Srovn. J. Karłowicz, Słownik gwar polskich s, 403 )
|
