od vsi. V Hybech nevidíme dnes u obytných domů krytých průjezdů, zato však jsou všeobecné u stájí. Pří tom budovu stájí s podjezdem jmenují obyvatelé „dvor", kdežto otevřené místo před domem, tedy dvorek v našem smyslu slova, nazývají tu „sjeňa". Jestliže bydlí několik gazdů ve společném dvoře, říkají, že „bývajú vjacerí ha sjeni", kdežto leží-li nějaké předměty, na příklad koše, v kryté síni a chlévů, říkají, že leží „ve dvore". Jak si máme vysvětlit takovéto názvy, docela obrácené proti obvyklému smyslu? Lidé v Hybech sami jsou si vědomi, že nazývají prostory ve svém hospodářství jinak, obráceně než jinde, a smějí se tomu, ale setrvávají ve sta-

Obr. 14. Plán starého domu ve Važci s velikou síni před chlévy:

a) pitvor, b) izba, c) komora, d) „dvor", „sjena", e) chlévy.

rém způsobu, již dávno asi vžitém. Zdaž to není přežitek, relikt ze starších dob, jichž není ovšem už pamětníka, kdy u obytných domů stávaly skutečné kryté siene? Odpověď mohlo by dáti jen studium historických pramenů a archivů, ve kterých snad se najdou nějaké zmínky o selských budovách v zašlých časech.

Pojmenování „dvor" zasahuje od Hyb dále k západu, označuje však rozličné variace hospodářských budov. Zatím co ve východním cípu vidíme, že jenom stáje se spojují s kůlnou anebo „síní", ve středním a západním Liptově sdružuje se s nimi i stodola a obyčejně všechny pak úplně splývají v jedno stavení pod jednotnou střechou, které rovněž se jmenuje „dvorem". (Srovn. plánek hospodářství z Lúček.) V nejzápadnější částí Liptova nazývá se pak celé toto stavení chlévů, síně a stodůlky podle stodoly „humnem".

Zajímavý primitivní tvar zachovávají staré síně čili „podšopy" ve Štole na horním Popradu, a to tvar, který nám připomíná německá loubí v připopradských vesničkách a městech. Některé podšopy jsou totiž docela jednoduchá stavení sloupové konstrukce s je-