vždycky nedostihují vědomí venkovana, ale i tehdy, když si je uvědomuje, neiú někdy s to abjasniti je slovy. Badatel je nucen mimo vyptávání používat osobního pozorování lidu ve chvílích, kdy vykonává ty či ony obřady a na základě toho, jak se chová venkovan v těch okamžicích, doplňovat a opravovat jeho ústní výpovědi. Na příklad, sdělí-li venkovan, že pokládá vykonání toho či onoho obřadu za pouhou zábavu a ve skutečnosti při jeho vykonávání se chová jako při náboženském úkonu, musíme opraviti jeho výpověď. Mimo to přesnějšímu ujasnění různých funkcí napomáhají dlouhé rozmluvy jak s jedním tak i s několika venkovany o jednom určitém obřadě či pověře.

O zákazu brát na stavbu domu strom, do kterého uhodil blesk podařilo se mi sebrat dosti značný materiál z různých obcí a od různých osob v jedné obci ve východním Slovensku a na Podkarpatské Rusi a při tom jak od Slováků, tak i od Karpatorusů.

Z materiálu, který uvádím níže (uvádím zde nikoli všechen sebraný materiál, týkající se této otázky, ale jen výňatky z něho), je vidět, že motivace zákazu brát strom, do něhož uhodil blesk, jsou velmi rozdílné. Nejprve uvádím ty příklady, kde hlavní funkci mají příčiny náboženského rázu, dále — kde vedle této funkce se uvědomuje jiná, praktického rázu a konečně — kde 'jen praktické nepohodlí při užívání stromu zkaženého bleskem je překážkou brát jej na stavbu domu.

Na stavbu domu se nebere strom, do kterého uhodil hrom. Říká se, že je špatný, nečistý. Takového stromu, do kterého uhodil hrom, se používá na housle, na basu, t r u m b e t u, protože má pěkný hlas.

(Prislop, Holoňka, mladý sedlák.)

Hromobitův strom, do kterého uhodil hrom,, se nesmí brát na stavbu domu. Říká se, že v takovém stromě je čert a do takového stromu ještě jednou může uhodit hrom.

(Sineviŕ, Sekereš, i n f.)

Ne h u n n o (= nemá se) stavět dům z toho stromu, do kterého uhodil hrom, b o u t o m j e č o r t. To je pravda. To hrom bije čerta, třeba do vody, třeba do hlíny. Pálit ten strom, do kterého hrom uhodil, se může.

(Ujbaŕovo, C Matiaš, poverčivá žena.)

Strom, do kterého uhodil hrom, je od samého vrchu až do srdce nečistý. V tom stromě je vidět krev propasnyka (= ďábla). Vesme-li se ten strom na stavbu, tedy propasnyk bude chodit a klepat na strom.

(Terebľa, stařec.)

Na mou otázku: „Proč se nesmí brát strom, do kterého uhodilo?" — stařena z Ujbarova odpověděla: „V tom stromě byl čert a hrom ho zabil, tak ten strom se nebere na stavbu chalupy, protože zase do toho stromu uhodí."