výrobkem českým, pak stáli bychom před památkami znamenité zaniklé industrie domácí, jejíž zárodky a rozvoj vystopovati by bylo úkolem sice nesnadným, zajisté však vděčným. Hrubší široké, červeně pro-pletené paličkované krajky, jež na okrajích koutnic bývají přišity, mají naskrze týž vzorec, totožný s krajkami, na moravské Slováci hotovenými.

Svoji vyšívanou výzdobu uměly naše venkovanky velmi dobře přiváděti k platnosti. Byla tak pěkně rozdělena, že jedna čásť efektu druhé nebyla na ujmu. Nejkrásnější, nejvzácnější výšivky ovšem nalezneme na částech kroje, v něž hlava ženská se halila. Bohaté cípy plen a šátků, přejemné holubinky, konce šatek, skvostné zlaté a stříbrné čepce. Bohatá od kraje ke kraji se lišící ozdoba věnována též šněro-vačce, po případě i špensru a kožíšku, a plocha řasnaté sukně oživena fěrtouškem, jemuž — nebyl-li z pestře květovaného damašku zhotoven — nikdy nescházela výzdoba barevných kvítků nebo průsvitného krajkového vyšívání. Vedle veselého, nádherného úboru ženského, svítícího-bělostnými plochami, od nichž barevné ornamenty jasně se odrážely, třpytícího se zlatem nebo leskem korálků a drobných kovových cetek,. nemohl šat mužský zůstati střízlivým a prostým ozdob. Naši vesničtí krejčíři neznali šňůrování, kteréž se na nohavicích a kordulách slováckých tak pěkně vyjímá; uměli za to velmi hezky hedvábím vyšívat a úzké lemy, květy a výložky, jimiž zdobívali soukenné vesty a kazajky ve východočeských krajinách a na Domažlicku, jsou v barevném účinku i v kresbě stejně efektní. Také koženky — žluté i černé — bývaly zvláštním způsobem podloženého štepování vkusně vyzdobeny a v některých krajinách doplňoval vyšitý nebo kovem vykládaný opasek vkusný svátečný úbor mužský, k němuž ovšem též kožich pestrými „tulipány" ozdobený náležel.

Kromě šatu nalezneme vyšívání — a to vyšívání namnoze o nejlepších starých tradicích svědčící — na koutních plachtách. Sešlo se jich na výstavu veliké množství z různých krajin. Vždy jsou z bílého domácího plátna zhotoveny, ve dvou půlích se středním švem, markiro-vaným buď vyšívaným pruhem nebo drhačkou; vyšívání na nich je pravidlem červenou, zřídka červenou a modrou přízí provedeno. Oblíbeným motivem je též zde — jako na starých ložních záslonách moravských a slovenských — kohoutek, který arciť zde není stylisován klasickým spůsobem staroslovanským. Většinou jsou koutnice české plochým stehem vyšity; při několika kusech z Poděbradská nám na. výstavu zaslaných překvapí nás úplná shoda s výšivkami slováckými. Přesně stylisovaný karafiatový ornament je tu vyšit křížky nebo známým slováckým stehem vrkůčkovým. Ornamentální motivy slovácké, liniovou technikou slováckou provedené, nalezneme též na ubrouskách p. Šit-lerem, farářem z Petrovic a p. Hejnou, farářem z Drahova, zaslaných. Jsou to nejstarší výšivky, s nimiž výstava naše se pochlubiti může, zachované jen šťastnou náhodou, že byly chrámu věnovány. Pro domněnku o stejných původních tvarech a stejných technikách v lidovém