míst, kde hospodář zasedá s čeládkou ke stolu a nedává si „podstro-jovat" kávy, ale pochutnává si ráno, v poledne i večer na polévce.

Polévek se rozeznává celá řada, a to vesměs dle toho, co se do nich dává. Netřeba podotýkati, že jsou téměř napořád vodové. V chudších domcích bývá častým hostem česnečka neb oukrop. Příprava její jest takováhle: Rozetře se v míse česnek se solí, nakrájí na tence chleba, naleje na to horké vody, omastí se a oukrop je hotov. Stolovníci pak arci ještě doloží chlebem, který z pravidla je pro domácí i hosty stále na stole. Čeládka, jdouc záhy z rána na pole, zavalí si obyčejně řádný krajíc a vezme s sebou, aby při práci nehla-dověla.

Prostá jest také polévka žebračka, Jest dvojí, chudá a bohatá. První nedělá svému jménu hanby: rozvaří se ve vodě nakrájený chléb, nasype se kmínu, osolí a omastí se máslem. Není-li másla, pak už je to hotová žebrácká. Bohatá žebračka liší se od chudé tím, že se do ní dá rozkvrlané vajíčko, ba přidá se i smetany — a pak prý si na ní může pochutnati každý pán.

Celkem podobná jest úprava polévky pivní. Pivo (obyčejně zvětralé zbytky) se vaří, přidá se vajíčko, smetana, trochu cukru a drobet mouky. Na lačný žaludek po muzice je prý to dobrá medicína.

Dvojí jest také polévka bramborová, která jest tak známa, že o její úpravě není třeba se zmiňovati. Je-li řídká, říkají jí skleněná; je-li zapražená a přidají-li se krupky, nějaká zelenina a špetka marjánky, je hustá. Jsou-li houby, (a ty ve žních nebo po nich, kdy se brambory začínají kopati, růstají již hojněji), a dají-li se do ní, je bramboračka dvakráte tak chutná.

Pro chasu k večeři strojívají polévku k n e d 1 í č k o v o u, a to takto: Oškrábou brambory a vaří je; pak dají do toho knedlíčky, zro-bené z těsta z ječného „vejražku", kteréž se vyválí jako na placky, a přidají trochu jíšky. — Rovněž k večeři bývá polévka míchán-ková. Oškrábané brambory se dají vařit, pak se z nich voda sleje a do ní se dá zápražka, syrová cibulka, dá se to zase povařiti a tím se pak poleje v míse nakrájený chléb. Z brambor se udělají míchanky, druhá čásť večeře.

Vesměs zapražené jsou polévky následující: jahe1ná, do níž nezapomeniž kuchařka na zeleninu, čočková a hrachová s rozvařenou čočkou nebo hrachem, k čemuž třeba přidati krupek nebo krup. Do čočkové přijde také utřený česnek. Dále sem patří praženka, polévka zapražená s jíškou na másle. Do ní se dá na kousky nakrájená sušená houska; udusí-li se na másle, má ovšem chuť lepší. Prázdná buchta, zbylá od neděle nebo svátku, hodí se k tomu cíli nejlépe. Stejně se připravuje polévka s v í t k o v á, jen že místo housky nebo buchty přijde do ní nakrájený svítek.

Jiného druhu jest polévka mléková. Do vařícího mléka se zavaří drobení nebo nudle. Kdo rád něco řízného, nelibuje si v ní,