protože je příliš mdlá. Chutnější je polévka syrovátková. To je ta, o které se zpívá:

Vaří se syrovátka s kmínem, přidá se vajíčko, smetana rozdělaná trochou bílé mouky a malinko octa; to se rozkvrlá a vařící tekutina vyleje se na nakrájený chléb. Místy, na př. na Klučovské „vinici", jmenovalo.se tohle polévka z podpytličí.

Dle přídatků, kterými se polévka zahušťuje, jest dále polévka krupičková, do které se zaváří drobná krupice čili krupička, a krupková, do níž se dávají krupky, vařené v mléce, a po případě se přidá i vajíčko. Stejně se upravuje polévka rýžová — místo krup se dá rýže, která se ostatně přidává místo krupek též do husté polévky bramborové.

Moučné přídatky mají polévky, kterým se časem — právě jako předešlým třem — dostává pyšného úkolu pojímati v sebe živné šťávy masové. Polévka nudlová jest z nich nejčastější; že se těsto na nudle neválí právě na list ztlouští a že se nudličky nekrájejí právě zšíří borových jehlic, není třeba připomínati. Hospodyně nemá kdy se s tím piplati, ale vrazí za to do těsta o nějaké vajíčko více, aby se jí nudle nerozvářely. Udělají-li se místo nudlí čtverečkové flíčky, dostanete potom polévku flíčkovou. — Jako na nudle, zadělává se na drobení, které se dává do polévky drobené. Těsto na drobení se vypracuje hodně do tvrda a strouhá se pak na struhadle. — Na-dělá-li hospodyně místo toho všeho drobných knedlíčků (na ty stačí již i mouka černější), vznikne polévka knedlíčková, a zadělá-li na řídké těsto, které pak lžicí nabírá a do vařící polévky spouští, dostane z toho kapanku.

Polévka jitrnicová bývá jen tehdy, když se zabijí (takto prostě zovou u nás tak řeč. vepřové hody). Musí v ní býti dosti krve a hodně krup, jakými tou příležitostí nabíjejí jelita. Polévku po-sýlají i s jitrnicemi po přátelích a známých; zbytek stačí ještě na několikrát, při čemž jenom třeba pozoru, aby polévka nezkysala. — V zimě, když se vaří domácí uzenina, bývá též polévka uzená, do kteréž dávají krupici nebo krupky.

K obědu bývá po polévce připraveno druhé, ve žních obyčejně i třetí jídlo. Kromě moučných pokrmů nejčastěji se tu objevují na selském stole brambory, které v různé podobě poskytují též večeře. Sázejí u nás několik druhů: ranné j á n o v k y, modravé, zavalité manda-váky, bělounké ze1enáče, místy si někdo zasadí též nějaký řádek panských rohlíčků, ba nejnověji nalezneš tu a tam přistěhovalce