Ale také bývá vodník původcem rozmanitých nehod a neštěstí; působí bouři, hledí přilákati lidi k vodě na tím úmyslem, aby je utopil, kazí úrodu kolem vod, unáší zejména dívky. Proto také hledí lidé, kteří se na vodu odvažují, vodníka nehněvati; věříť pevně, že by se jim hrozně pomstil. Rybář vida člověka tonouti, nerad ho z vody vytáhne; obáváť se, že tím vodníka rozlobí a sobě neštěstí připraví. Vedle toho opatřují si rozmanité prostředky ochranné, by v moc vodníkovu neupadli a od něho utopeni nebyli.

O původu vodníkově bájí lid takto: Bůh potrestal pyšné anděly a svrhl je s nebe. Ti letěli jako déšť dolů; kteří padli do vody, proměnili se ve vodníky. Poněvadž pak tito svržení andělé jako zlí duchové nepřestávali pozemšťany škádlit, týrat a v záhubu uvádět, ustanovil Pán Bůh duchy dobré, by člověka chránili. — Někde myslí, že vodník jest zakletý loupežník, který mnoho lidí zabil a od poslední své oběti proklet byl. (Bydžovsko.) Vodník přebývá v řekách a rybnících, ale také ve studních si vyvolí sídlo své. *) Tak prý vídán byl v Novém Bydžově v Klempířské ulici.jak na „ohlubni" u studně seděl a na slunéčku se vyhříval. Proto posud házívá se místy o štědrém večeru do studně červená stužka, by se tam „hastrman" neusadil.

Vodníka si představuje lid různě: Nejčastěji se objevuje jako malý mužík v šedém šatě sedící na břehu řeky nebo rybníka; jde-li někdo kolem, zařehtá vodník jako kůň a skočí do vody. Jindy spatřen byl jako trpaslík v červeném kabátku, nebo jako pacholík zeleně oděný s červenou čepičkou na hlavě; jindy prováděl své rejdy v podobě dospělého člověka v zeleném šatě. Někdy přicházel jako mláde-neček rusokadeřavý, okrouhlých tváří v zeleném kloboučku na hlavě. Často prý se objevil jako myslivec, jindy v podobě pašerákově prodával „opravenou" (očarovanou) kořalku, by opilých snáze zmocniti se mohl. Jako pocestný žádal kdysi vozku jedoucího z Čížové do Mirotic, aby ho svezl. Jakmile si na vůz sedl, přitížilo se mnoho koním, proto počali frkati a napínali veškerou sílu, aby vůz utáhli. V Miroticích slezl pocestný a pravil kočímu: „Víš-li pak, že's vezl hastrmana?" Vozka všimnul si, že pocestnému kape voda z levého šosu a že má jednu nohu koňskou. **) — Jako kramář prodává různé věci. Jednou se vracela jakási babička z „Baldeckých" lesů (za Poličkou) nesouc velikou otep roští. Když přicházela k rybníku, ve kterém měl sídlo „hastrman", spatřila mládenečka rusých kadeří, zeleně oděného státi u krámečku, vyloženého různými pentličkami a podobnými tretkami. Na veliké doléhání malého prodavače koupila babička zelené pentličky;