se raději „černým koutům" vyhnuli. Jednou pozdě večer šel tudy člověk z Račic a podivil se, spatřiv u cesty koně se pásti. Naloupal rychle z vrby lýčí, udělal ohlávku a dav ji koni na hlavu, vyskočil naň a ke vsi ujížděl. Najednou kůň sebou trhl, ohlávka praskla a kůň se hnal úprkem k vodě. Člověk poznal, že jede na „hastrmanu", skočil s něho a dal se na útěk. Kůň veběhl do rybníka, kde se ve vodníka proměnil, a ze zlosti, že mu oběť ušla, za prchajícím kamením házel, ale neublížil mu. *)

V Nevráticích u „splavů" pásali se prý „hastrmani" v podobě koňské. Občan Meixnar upletl si z lýčí provaz a šel na číhanou. Po půl noci přišli vodníci a pásli se na lukách. Hospodář přiskočil, chytil jednoho za spodní čelist, aby mu nemohl utéci a dovedl ho domů. Druhý den ráno zapřáhl vodníka do pluhu a počal orati. „Hastrman" nezvyklý takové práci, jal se prositi rolníka, by ho pustil, že mu více trávy spásati nebude. Když se zapřísáhl, že rybník opustí, i soudruhy své k tomu přiměje, propustil ho Meixnar. Od té doby se „hastrmani" nikdy neukázali. (Nevrátice.)

Vodník dal se kdysi na službu sedlákovi z Ostružna; jakou mzdu měl vymíněnou, není známo, nejspíše se mu hospodář duší zapsal. Potravou bylo mu koště za žebřinou, uvázán býti musil na lýkovém provaze a vody nesměl viděti. Po mnohá léta pracoval „hastrman" v koně jsa proměněn s takovou vytrvalostí, že sedlák zbohatnul. Ale když rolník sestárnul, najal si pacholka, jemužto však ku své škodě naučení nedal, jak s vodníkem zacházeti má. Čeledín dal na večer koni seno a vody. Jakmile se však „hastrman" vody dotknul, proměnil se v zeleného kloučka, který se strašně na chasníka zamračil a zmizel na vždy ze statku. Hospodáře pak stíhala pohroma za pohromou, až na dobro zchudl a v krátkém čase zemřel. Vodník ho nejspíše k sobě povolal. **)

Sedlák koupil na trhu koně a vedl ho domů. Když přišel na most přes řeku vedoucí, počal kůň ***) opratí škubati a netrvalo dlouho, vytrhl se a skočil do vody, odkud s ďábelským smíchem takto promluvil: „S dobrou jsi se potázal, sedláče, že's mne nezdržoval!" Hospodáře pojala hrůza tak, že se rychle dal na útěk. †)

Na Drahonicku je rybník jménem „Úskočný", ve kterém se prý ryby nedaří, ale lid si vypravuje, že v něm sídlí vodník a že se páni bojí loviti, by si „hastrmana" na sebe „neposadili". Vědíť, že je velice mstivý a najde si vždy příčinu, chce-li někomu škoditi. Lákával jako jinde šňůrami korálků atd. děti ku vodě. V podobě koně, který měl na hlavě roh, proháněl se kolem rybníka. Soused Janeček měl rysku,