chalupách jen jedna, nějaká ta komora, půda, sklípek — raději se nechává více místa pro chlév, stodolu a šupnu (kůlnu); někde mají před stavením ještě „žundr", prkennou krytou chodbičku, by se v zimě sněhu do stavení nenametlo, tamtéž se zdržuje v zimě drůbež. V tomto žundru bývá postaven i chlívek pro prasata; v které chalupě nemají stodůlky, tedy na upěchované podlaze žundru i trochu sobě obilí vymlátí. V síni bývá podlaha též jen upěchovaná a i ve světnicích málo kde na prkennou podlahu se vzmohou. I ve velkých statcích, kde sedláci vlastní lesy maji, mívají v kuchyni podlahu kameny a cihlami často dosti nerovně vydlážděnou, ba i ve světnici aspoň okolo kamen dlážděno, jakož i kolem stěn aspoň za prkny po jedné cihle kladeno, že je prý vlhko kol zdí — o nějaké ventilaci se neví, ba i otvírání oken není oblíbeno.

Nábytek bývá zpravidla z měkkého dříví pracován, kol stěn lavice ke zdi přibité, někdy barvené, stůl pravidelně v rohu světnice ; je-li stolů více, tedy jeden u kamen, uprostřed světnice zřídka kdy. Postelí nestává ve světnicích více než jedna nebo dvě, manželé spí vždy společně, děti malé na kolébce, větším ustele se na lavici za postel, na pekáreň, jež od kamen vždy do světnice zasahuje, ač z věnčí se topívá, nebo i na zemi. Za dne jsou peřiny vystlány buď na posteli nebo hozeny přes bidlo u kamen, jež v žádném stavení neschází. Židlí, nebo jak se zde říká „lenošků" nebývá mnoho; dvě, tři podávají se příchozím k posazení, za to podnožek či stoliček více, zvláště kde je více dětí, neboť tyto nejídají u stolu, ale u lavice nebo prostě usednouce na stoličky, loví polévku i jiné jídlo z hrnka nebo misky na klíně.

Starodávné truhly na šaty počínají již mizeti, počínají jednati almary a na prádlo kufry; ale starší lidé na to hubují, není prý přes truhlu s rovným víkem, na které se může sedět, ustlat ke spaní a leccos pracovat. Kde jsou byty menší, mívají almary a truhly na půdě, nebo jak se zde říká na „špejchárku"; půda vlastní jest až pod „ham-balky", totiž pod krovy, kam se seno i jiná píce ukládá. Pak doplňuje nábytek ještě police či římsa na nádobí, obyčejně visutá až pod stropem přibitá, někdy barvená. Tu bývají zastrčeny talíře a mísy a na hřbetech zavěšeny žbány, sklenice a porcelánové hrnky, nádobí, jehož se pro obyčejnou potřebu neužívá.. Ve stojací polici nachází se nádobí k vaření, nejvíce hliněné a kamenné (punclové), jen v zámožnějších domácnostech mívají železné a smaltované nádobí.

Okolo kamen bývá taktéž všudy lavice, tato nikdy barvená, ježto se na ni při vaření nádobí klade.

Tohoto nemívají hospodyně mnoho, nějakou plechovou lžici, struhadlo, cedík, hmoždíř, mlýnek na kávu a i ten ne všude, (leckde tlukou kávu v hmoždíři), nějakou křídlu (pokličku) a pár hliněných misek. Ovšem neschází „kutchan" hliněný nebo železný na husu a nějaký plech na koláče. Slánka bývá dřevěná, pár vařejček, váleček na nudle