a nějaký nůž doplňují kuchyňské nádobí. Válek na těsto zřídka kde bývá; viděla jsem i v bohatých statcích dělati koláče prostě na stole. V komorách bývají truhly na šaty, přebytečné nádobí, příze a len, peřiny a truhly na mouku „moučnice" a vařivo. Tyto moučnice bývají dědičné a obyčejně hospodáři na výměnek jdoucí raději novou moučnici si dělat dají a starou hospodáři ponechají, jest prý štěstí míti takovou dědičnou věc v domě a nemá se nikdy prodat, aniž k jiným účelům používat. I „mandl" na prádlo někde bývá, ač se nejvíce mandluje prádlo ruční „mandlovačkou"; navine se prádlo na váleček od nudlí a na lavici pomocí dlouhé desky s rukověti zválí tak, že jest jako polou vyžehlené. Též mandl, kde jej mají, bývá dědičný. Pak bývají v komoře, a kde té není, tedy jak již uvedeno, na špejchárku, ďíže na chléb a necky na těsto, větší a menší. V mísách se těsto nezadělává, leda na knedlíky.

Z popisu nádobí přejdeme v této stati ke stravě. Tato jest jednoduchá. Chlebem vystačí se pouze u sedláků po celý rok, familijant a domkář peče chleba jen co vystačí ze svého obilí, leckde semelou do jařice i ječmen, ba i hrách, aby jen chleba byl, pekou jej pak jen v létě, kdy je práce v polích; v zimě spokojí se mezi dnem nějakým pekáčem. Pečení chleba jest radostí v každém domě, zvláště kde jsou děti. Z těsta po díži seškrabovaného udělá hospodyně „vejškrabec", malý bochánek, jenž obyčejně hned po upečení rozdělí dětem, „aby prý je nebolelo břicho"; kde mají ovoce, nadíjí tento bochánek hruškami neb jablky, a to pak bývá těšení. Také někdy udělá „máma" z kusu chlebového těsta „husičku", totiž svine těsto jako hada do kotouče a posype mákem, solí a kmínem. Někde dělají takových kotoučů více, zvláště z výražkového těsta, kde se totiž výrážkový chléb peče, a pak je upečené rozlámou, spaří vařícím mlékem a toto slivše, omastí a posypou tlučeným mákem anebo strouhaným perníkem anebo tvarohem. I zatvrdlé výražkové buchty se takto připravují, zvláště chudí lidé jdoucí na Hanu nebo do Rakous na žeň, přinesou si buchty ztvrdlé domů a pak je tak požívají. I chleba, jehož tam v hojnosti dostanou, rozkrájejí na kousky, usuší a třeba až do zimy na polévky mají. — O pečení buchet a koláčů zmínila jsem se již, připojuji ještě, že koláče co do formy dělají se čtyřhranné, rohy těsta shrnou se tak, že není nádivku vidět. Buchty dělají se veliké, jak se říká „jako cihly", a pak se rozkrajují. Bábovka do formy se peče jen někdy darem „do kouta" nebo „vaznýho" kmotrům anebo na svatbu. Též věnec z těsta se k těmto příležitostem zaplítá.

Kromě výročních svátků jest strava u chudších i bohatších velmi prostá, v zimě se jídá u chudších dvakráte denně, pospí se raději déle