hovězí též zvlášť a někde ještě husí kaldounová ; „měli trojí polévku" značí velikou svatbu. Do slepičí se zavařují vždy nudle, do hovězí a kaldounové rejže nebo knedlíky z jater, krupice není oblíbená, to raději rohlíky rozkrájejí.

Co se týče však žní nebo jiné pilné práce, tu bývá ve statcích pro dělníky a čeládku skoro všude přijatý, abych tak řekla, jídelní řád, jehož se hospodyně, aby nebyly pomluvy, co možná přidržují. Tehda se vaří k snídaní polévka buď zaklechtaná a brambory pod ni, nebo zasmažená s drobením těstovým anebo s kroupami i rejží a brambory maštěné, k tomu po kousku chleba; v poledne „patří se" polévka bílá (chce-li se hospodyně zavděčit, zavaří nudle, jinak kroupy) a buchty, kaše nebo trpalky, ovšem vše hodně omaštěné. Někde hospodyně přimašťují, když z vrchu se kaše pojí, jinde udělá se ve středu mísy v kaši „studánka" a do ní se dá tolik lžic mastného, kolik lidí ke stolu a z té „studánky" si pak přimašťují; běda selce, která málo mastí, je pomluvena až hrůza, nádenníci, kteří celou zimu bez omastku žijí a kaše z vody vaří, jsou při práci choulostiví na jídlo až k neuvěření. Krupičný svítek buď se sladkou omáčkou nebo do mléka jest též velmi oblíben a vařívá se sekáčům při sečení luk; těmto se též někdy koupí maso, jež hledí koupit „od pupku"; to prý hodně navaří, uvaří se naň omáčka obyčejně kyselá a k němu knedlíky. K svačině dává se chleba a kořalka. K večeři vaří se zase polévka zaklechtaná nebo sklínková a „jabka drcená", totiž mlékem rozmíchané brambory, omaštěné co mastnoty snesou a strouhaným tvarohem posypané. Když se drží „dožinky" nebo bramborové „doběrky", tu peče hospodyně bílé buchty a vařívá kávu. Káva je vůbec ve Žďárských horách oblíbena, ač se vaří nejvíce z cigorky. Kávostrojů hospodyně ovšem neznají, cigorka se rozláme do vody, a když se vaří, zasype se mletou kávou a zaleje studenou vodou, když se znovu vaří, odstaví se a nechá se ustát, pak sleje se do mléka, do něhož se dá zrovna cukr vařit; tímto nápojem častuje hospodyně o senoseči i hrabačky a dojde vždy pochvaly. Mlatcům vaří se též tak dobře; avšak ať je hospodyně sebe skoupější, nejvíce dá se vidět, má-li ženské v pazderně při práci se lnem. Tu vaří kaše, svítky, lívance, buchty — Bůh chraň, aby tyto byly „prázdné" — bez nádivky; takové skoupé panímámě by se „třelky" odsloužily pomluvou, špatným spracováním a pokradením lnu. Na „do-třelky" vybírají ženské v pazdernách pracující, po vsi u hospodářů, jimž třely, peníze na kávu a kořalku a od hospodyní buchty, ovšem musí býti tyto dobré.

Jsou-li hospodáři bez dělníků, jídají jednodušeji, obyčejně stejnou stravu s čeládkou, jen někdy hospodyně pantátovi něco zvláštního na zub ustrojí, vejce nebo svítek anebo bílý knedlík; chce-li si sama přilepšit, učiní to kávou.

Káva se k snídaní ve všední dny nevařívá, leda pro děti, k svačině málo kde. K večeřím se vařívají brambory a k nim buď zaklechtaná