polévka nebo syrové mléko nebo podmáslí, ovšem že se „jabko" ne-mastí; kde jest více dobytka, dostane čeládka k jabkám i tvaroh.

Čeládce dostane se strava oddělená, zbude-li co od oběda, uschovají si to k svačině; kde jest v domě čeleď mužská i ženská, patří zbytky děvečkám.

O svátečních výslužkách čeládce a vůbec svátkovém pečivu již jsem se zmínila.

Stane-li se a jest hospodyni strojiti v příbuzenstvu nebo sousedství do „kouta", tu hledí se každá co nejlépe „nechat vidět". Zabije se slepice a uvaří s nudlemi, jiná se nadije krupičnou nádivkou a upeče, k této se uvaří suché švestky; pak se upeče bábovka a koláče nebo koblihy, někde dají udělati u pekaře věnec z těsta, nějaká láhev rosolky ovšem neschází. Kmotře nebo kmotru odslouží se pak koutnice „vazným", pošle totiž k svátku pečivo a kořalku.

Na svatby se posílají dárky od jídla ponejvíce nevařené, drůbež, mléko, máslo a jiné, jen družička a „stará svatbí" dá velikou buchtu.

(Dokončení.)

Když babička objednala kmotry, kteří se v určený čas dostavili, byli přivítáni, totiž: kmotři podali si ruce a kmotry navzájem se políbily. Pivo ze džbánku dávalo se kmotrům připít. U zámožnějších bývaly dvě kmotry a dva kmotři. Každá kmotra přinesla s sebou šestinedělce velikou mísu pšeničné mouky, které, jak se říkávalo, musí býti 2 měřice.

Na té mouce byla kladena vejce, jedno vedle druhého. Těch byla kopa. Kmotra přinesla to v bílé pleně.

Po obvyklém uvítání, bylo-li slunce ještě vysoko, počkali kmotři až se blížilo k západu a pak s Pánem Bohem šli s novorozoňátkem do farního kostela ke sv. křtu.

Přišedše domů z kostela, pozdravili křesťanským pozdravem (Pochválen Pán Ježíš Kristus) a řekli: „Odnesli jsme vám pohana a přinesli jsme vám křesťana." Pak dali dítě matce.

Každá kmotra dala novokřtěnci do vínku zlatku, aby bylo bohaté nebo nebylo žádostivé peněz. Pak se sedalo ke stolu. Zatím, nežli přinesli jídla, při-