píjelo se pivo, které jim otec džbánek za džbánkem podával. Mezi tím si kmotři plnili dýmky a pilně kouřili. Když přišlo jídlo, mezi každým jídlem vykouřili kmotři po dýmce tabáku. Nejprve přišla polévka s nudlemi, po té hovězí maso s bílou omáčkou, tak zvaným křenem a kynuté knedlíky, hodně veliké. Pak byla kaše z pšana (prosa), hodně maštěná, sypaná perníkem. Po té přinesena omáčka z „prižlíku", pak zase černá omáčka na novězí maso s hrozinkami, sladká a kyselá. Pak přišlo vepřové maso vařené a švestková omáčka k němu. Potom přineseny pečeně: vepřová, telecí a hovězí a konečně šišky a listy.

Trvalo to obyčejně do rána. Když se rozcházeli, dostala každá kmotra na tu mísu od mouky výsluhu, něco šišek, pečeni a listy.

Asi čtvrtý den šla první kmotra a šestý druhá šestinedělku navštívit, vezly jí do šesti neděl pomoc. Kmotra seděla na voze. Přes vůz bylo přivázáno prkno, na tom byla veliká calta (vánočka), pak měla kmotra sebou veliký džbán anebo hrnec polévky z piva. U šestinedělky pak poctili kmotru zase pivem a domácím chlebem, při čem si pohovořila kmotra s domácími dle libosti. Pak dle toho, jak byla šestinedělka zdráva, šla k úvodu.

Úvod byl vždy v neděli. V sobotu před ustanoveným dnem poslala šestinedělka starou ženu po vesnici, aby pozvala bez rozdílu všechny ženy, ať byla chudá nebo bohatá, aby zítra ji šli doprovodit do kostela a potom měly hody (ženské hody). Stará žena, která chodila zvát, dostala na každém místě kus chleba.

V neděli tedy šla šestinedělka se svými kmotrami, babičkou a všemi pozvanými ženami z celé vsi i z jiných vesnic, kde bylo jaké příbuzenstvo, do kostela na půldvanáctou. Po té šly hned do hospody, kde již byl chléb domácí přinesen, mléko i tvaroh, tam se vařila z mléka polévka, chleba mazali tvarohem a pili pivo. Která žena byla mezi nimi poprvé, nechaly ji, až se najedla; pak ji vzaly mezi sebe a vycídily jí střevíce, začež ona jim musila dát na rosolku. Tím byla přijmuta mezi ně, mohla pak choditi vždy na hody. Já sama jsem byla na jedněch hodech, kde nás bylo 36 žen Do té hospody, kde byly hody, přicházeli pánové na pivo, ale jak tam některý přišel, byl okraden. Ženy vzaly mu klobouk, cídily jej a za to jim musil každý koupiti flašku ro-solky. Některý jim koupil třeba tři. Byla to příjemná zábava. Páni chodili schválně, kde slyšeli, že jsou hody. Tak to bylo až do večera Na večer přišel pro ně muzikant, houslista, a vedl je domů. Tím se končily hody.

Chleba, tvaroh a polévku dala na hody vždy šestinedělka. Pivo však, jež bylo vypito, platily všechny ženy dohromady.

Seznámí-li se dva mladí lidé, hoch a děvče a uznají-li rodiče s obou stran, že by se k sobě hodili, musí nejprve ženich rodičů nevěsty o nevěstu žádat, zdali tnu ji dají; když dosáhl svolení rodičů, pak se umluví obě strany, kdy by mohly býti námluvy. K těm si sezve ženich několik mužů z přátel, s těmi pak a s otcem jde ženich k rodičům nevěsty na námluvy.

Při příchodu jsou uvítáni a dá se jim chleba, pivo a koláče na stůl.

Když se byli hezky podnapili, teprva některý z nich se vyjádří, proč tam přišli. Po té se ptá otec nevěstin, kolik si přeje ženich věna; tu se počne smlouvati, ženich chce více a otec dává méně a často se stalo, nechtěl-li otec přidati pár volů nebo alespoň jalovici, že se smlouvy rozešly. Jestli se ale obě strany shodly, uctí rodičové nevěsty hosty náležitě, tak že vydrží posedět do rána. Rodičové si podají ruce, jakož i nevěsta se ženichem, který ďá nevěstě nějaký peníz, buď zlatník nebo dvouzlatník a nevěsta ženichovi podá pěkný