Rozhled po lužické folkloristice.

Není snadno podati následující rozhled: lužická literatura vůbec je (vyjímaje literaturu náboženskou) z největší části časopisecká a pouze malým dílem knihová. To platí plnou měrou také o literatuře folkloristické; knih samostatných vydáno málo, za to roztroušeno jest po všech časopisech lužických hojně sbírek, sbíreček a drobných i drobnějších příspěvků. Počet příspěvků těchto jest velmi značný; ale roztroušeností svou a dílem i naprostou nedostupností jsou pro folkloristu většinou naprosto ztraceny. Jest opravdu naléhavá potřeba souborných vydání těch věcí. Počátek v tom již učiněn (v Časopise Mačicy Serb-skeje 1890 seš. 1.,*) ale za těsných poměrů lužických bude ještě dlouho trvati, nežli vše bude srovnáno a v knižné formě vydáno. Z těch příčin nebude tento rozhled ještě po léta prací zbytečnou.

Z celého přehledu patrno, že folkloristé lužičtí omezili se dosud skoro naprosto na sbírání a doplňování materiálu, nestarajíce se o rovnání a vědecké zpracování jeho — studií národopisných kromě oddílu „Serbow žiwjenje, staré přiwuknjenja a wašnja (obyčeje)" v Smole-řových „Pěsničkách" a několik prací nejnovějšího data skoro nemáme.

Nejvíce pozornosti věnováno pohádkám, báchorkám, pověstem a písním; i přísloví pilně sbírána. Zvyky a obyčeje již s menší bedlivostí a podrobností sbírány a popisovány; přihlíženo skoro jen k obyčejům svatebním. Nejchudší jsou sbírky lidových pověr a příspěvků k národnímu lékařství. Na právní zvyky a obyčeje skoro úplně zapomenuto.

Počátek ve sbírání lužických písní učinil Němec, saský důstojník von Bünau, jenž koncem předešlého století zapsal od svých vojáků několik dolnolužických písní i s nápěvy. Tato sbírečka dostala se později do rukou H. Lubjenského, jenž ji postoupil Smoleřovi k použití v jeho sbírce „Pěsnički hornch a dělných łužiskich Serbow." Kromě toho chová se v archivu společnosti nauk ve Zhořelci opis té sbírečky (také z konce minulého století), pocházející od dra. K. G-. Antona, jenž k ní sestavil dolnolužický slovník (158 str. in 4°). Písní v tomto opise (bez nápěvů) jest 43, z nichž čtyři jsou hornolužické. I tohoto opisu užito bylo ve sbírce Smoleřově ; písně z obou rukopisů označeny jsou tu jmény Antona, Lubjenského.