Předchozí 0118 Následující
str. 115

by svědčilo, že byly při pohřbu svázány. Kromě toho, jak jsem již řekl, bývá u skrčených koster jedna ruka často pod hlavou.

Že tento způsob pohřbení byl v předhistorických dobách velmi rozšířen, o tom Wosinsky podává celou řadu dokladův.*) Nalézáme jej dle něho v Hindustaně, v Babylonu pod troskami paláce Nebukadne-zarova, v Malé Asii vedle Hissarliku na Hanai-Tepechu, velmi často

tak v Kavkazu, v Thracii, na Cykladách, vůbec v celé Evropě od Švédska a Dánska až k rovině Pádu a západně až k nejkrajnějším koncům Anglie, Francie a Španělska. Kostry buď leží se skrčenými údy, nebo sedí na bobku pod meglithickými pomníky, nebo odpočívají v silně stlačené poloze ve velkých amforách. **)

Vedle tohoto rozšíření jest pozoruhodno i dlouhé trvání tohoto obřadu. Skrčené kostry na straně ležící nebo bobkaře nalézáme již v palaeolithu, dále v celém neolithu, v době bronzové, ba přímo i v době laténské. Ba snad se obřad tento na jednotlivých místech udržel až do doby pozdní.***) O bobkařích tak jistě soudím, co se však týče koster ležících, dovolím si své pochybnosti o jich trvání až do doby pozdní doleji ještě odůvodniti.

Obracím se nyní k nálezům v Čechách učiněným, uvádím, co v literatuře o nich zaznamenáno, charakterisuji jednotlivé nálezy a hledám pak, jak se mají k sobě a k nálezům cizozemským.

I. Bobkaři.

A. Z doby kamenné: Blažím u Postoloprt (viz Wo1dřich, Beiträge z. Urgesch. Böhmens IV. Th. v Mitth. d. Anthr. Ges. in Wien XIX. 1889 str. 9). Nedaleko natažených koster nalezeny dvě na bobku sedící („in hockender Stellung") v okrouhlých jámách.


*) „Funde und Bestattungsweise in Lengyel" v „Ber. über d. gem. Vers. d.
deutsch. und wien. anth. Ges. in Wien" 1889.
**) Zvyk tento dosavade u primitivních kmenů velice jest rozšířen. Cituji jen z Anthropologie Waitzovy a Lubbockova spisu o dobé před-historické příklady následující: U Indiánů celé severní Ameriky (Waitz III. str. 200), pak u Aleutů '(Waitz III. str. 316), Eskymáků (Lubbock II. str. 210). Kromě toho hojně v předhistorickýeh mohylách severoamerických (Waitz III str. 68 , Lubbock I. str. 256 nsl.). V Americe jižní u Patagonců, Araucanů, Mauhů a j. (Waitz III. str 443, 506, 519). V Africe v hrobech alžírských (Sacken, Hallstadt str. 8), pak u kmene Yarriba, Borgu, u Ba-lantů, Edeeyahů na Fernando Po, v Beninu (Waitz II. str. 196), v Oceánii u Maorů, Fidžanů, Australců, Tahiťanů (Waitz VI. str 408, Lubbock II. str. 140, 151, 160, 167), na Malakce u kmene Benua (Waitz V. str. 180), u Andamanů (Lubbock II. str. 140) atd.
***) Zprávy o českých dokladech tohoto druhu hrobů v pozdní době před-historické uvedl ovšem s příslušnou reservou dr. Niederle ve svých Příspěvcích k anthropologii zemí českých I. str. 26.

Předchozí   Následující