str. 116
Sulejovice (tamže str. 19). Čtyři hroby v jedné řadě, kamením pokryté, v nichž se našly kostry na bobku („gekauerte Skelette"), obličejem k jihu obrácené. Kromě přeslenů neměly ničehož u sebe.
Solany (u Třebenic pod Košťálem): Dle ústního sdělení pana dra. Paříka byla v cihelně pana Vodenky za Solany nalezena kostra na bobku sedící, a kameny pokrytá. Při ní byl kamenný provrtaný mlat (nyní v třebenickém museu).
B. Z doby bronzové:*) Chodovlice u Lovosic. (Pam. arch. IV. 2. str. 142). Tam byly p. Korlem prokopány „mnohé pohanské hroby", o nichž se připomíná: „Kostry ve hrobích vesměs měly polohu sedící". U jedné kostry nalezena zlatá náušnice, u jiné prsten ze zlatého drátu; dále bronzový meč a též „popelniční nádoby."
Chotiněves. Ve zprávě o chodovlickém pohřebišti připoměl konservatoř Beneš, „že se mu sedící kostry vyskytly také v před-křesťanských hrobích v Chotiněvsi pod horou Sedlem."
Žalany-Vebžany (Mitth. f. Gesch. d. Deutschen in Böhmen VII. str. 197 a XIII. str. 182): ü Žalan nalezen hrob kameny obložený a pokrytý, jenž choval kostru, „jak se zdálo", sedící. Lebka jeví na levé straně zbarvení zelené, povstalé patinou bronzovou. Lebku popsal dr. Weissbach (Archiv f. Anthropologie II. str. 291). Index má 72"7 Dr. Laube připojuje v poznámce, že na podzim roku 1852 u Vteln, půl míle východně od Mostu, byl nalezen hrob se zcela podobnou úpravou v jednom lomu. Dle této arciť dosti neurčité zprávy musíme toto místo sem vřaditi.
Chuděřice u Bíliny (Pam. arch. IV. odd. 2. str. 179). P. K. Frost zmiňuje se o pohanském hrobě u Chuděřic blíže Bíliny v Lito-měřicku, se sedící kostrou.
Petršpurk (Pam. arch. VIII. str. 312). „V Petršpurku v lese Kněžeháji prokopána r. 1867 mohyla, v níž seděla hřmotná kostra mužská bezhlavá. Ačkoliv žádné milodary uvedeny nejsou, kladu tento nález sem, poněvadž se v okolí nalezlo více mohyl z doby bronzové.
Žatec (Pam. arch. VII. str. 64.). Dle Dr. J. A. Födische r. 1865 na Pražském předměstí (v Žatci) našly se hroby, „v nichž ležely kostry 8' pod dlažbou silnice, kostry byly čelem k zemi obráceny, majíce u hlavy a u prsou čedičové kameny. Tamtéž byl vykopán hrob, do
*) O pohřebišti u Číčoviček (Malé Číčovice) stojí arciť ve zprávě Frant. Benešem (Pam. arch. V. 44) uveřejněné: „Jak nás pan Čermák ujišťoval, nalezly prý se kostry v hrobích v postavách sedících", avšak milodary jsou tytéž jako v jiných tam V. Krumbholzem prozkoumaných a lépe popsaných hrobech, a tyto jsou vesměs skrčené, na boku ležící. Totéž platí o chybné zprávě Hrašově (Mitth. d. Centralcommission 1880 str. CXXI) o pohřebišti zlonickém.
