drobnost o koni Libušině. Praví, že prý pověst vypravuje, jakoby Libuše vždy v noci byla jezdila onou cestou, po které pak kůň nalezl Přemysla. Nechce však tomu věřiti. *) Bezpochyby, že vadil mu tento přirozený výklad pro vylíčení Libuše jako čarodějné věštice.

Shrňte nyní v jedno důsledky tohoto srovnání. Oba kronikáři vypravují základní děj stejně, oba mají však různé prvky, velmi závažné, jeden o lýčených střevících a volech Přemyslových, druhý o jídle na železném stole. Kromě zmínky o volech mají oba navzájem narážky na scházející jednotlivosti. O stáří obou pramenů, z nichž čerpali, rozhodnouti nelze. Vypravování Kosmovo je sice téměř o 200 let starší Dalimilova, verse Dalimilova však je ucelenější a neukazuje v jednotlivostech takové porušení jako Kosmova. O Kosmovi lze pravděpodobně říci, že ji má ze „senum fabulosa narratione." O Dalimilovi víme sice též, že čerpal z ústního podání, nemůžeme však bezpečně tvrditi, že nečerpal již z předlohy nějaké. Že předlohou tou pro povídku o Přemyslovi nebyl Kosmas, tuším patrno. Celkem svědčí obě vypravování o versích dvou, z nichž však žádná nebyla původní, ale obě pocházely z nějaké původnější, nám neznámé. O volech Přemyslových mají pozdější kroniky podrobnější zprávy než Kosmas. Při nich celistvý obsah pověsti doplníme. Zatím stačí jen, že povolání Přemyslovo dle věštby od železného stolu nacházelo se již ve versi nejstarší.

(Pokračování.)

Když se prvnička otelí, vyvrtá se jí do rohu dírka, do ní se vstrčí kousek vosku z trojité svíčky (trianglu); čarodějnice jí nikdy neuškodí. (Dačice).

Na Horňácích (u Strážnice) vystříkne hospodář prvničce trochu mléka křížem na dno obráceného hrotka a vleje jí to od ruky mezi oči řka: „Přikazuju tobě, krávo červená (nebo jaké