Na Brodsku „popravují" kravám takto: Z devíti dvorů vezmou po devíti třískách, vytáhnou z močidla kůl a založí z toho kolu i z těch třísek oheň. Na ohni vaří vodu nabranou z devíti močidel a v ní trávu natrhanou po hrsti na devíti mezích. Tou vodou se krávy umyjou a dá se jim napiti.

Jsou však mezi lidem všude pochybovači, kteří nedbajíce všech těchto rad, spravují se pravidlem: „Přidej krávě do žbeříka, ona tobě do hrotíka."

Aby kráva „neujímala" neboli „nepřisušovala", t. j. aby nedávala méně mléka, nežli za skutečných okolností dáti může a má, třeba opatrnu býti, aby se při dojení z hrotka neulilo. Stane-li se tak přece, třeba rozlité mléko hned nohou rozetříti. S hrotkem, do kterého se dojí, nemá se choditi pro vodu. Když se jí mléko s chlebem, má se chléb do něho drobiti, nikoli krájeti. Kráva se nesmí honiti přes vodu ani ve vodě plaviti; omočila-li by si „cáčky" (vemeno), ujala by. S mlékem nemá se choditi přes vodu, sešpatnělo by.

Poplaky z mléka mají se vylévati do plotu, kudy se nechodí; kdyby kráva na ně stoupla, zhubeněla by.

Někdy se přihází, že kráva „zadržuje mléko", že je tvrdá na dojení. Takovou krávu umyjou třikrát odvařeným Černobýlem nebo slanou vodou, a spustí hned. Také po květeli obecném (liva-ria vulg.) krávy dobře spouštějí, kterýž se odtud nazývá „spúščem".

Aby kráva mléka nezadržovala, dává se jí po otelení nějaký čas, obyčejné až do odstavení telete, vždycky tráva nebo seno z jednoho místa (z jedné zahrady, z jedné louky).

Může-li se za pravé pokládati, že toto zadržování mléka jest účinkem čárův, hospodář vezme vejce, proklube je na jednom konci a vnitřek jeho vyklepe. Do skořápky udojí krávě mléka, dírku zalepí a skořápku zakope pod práh chlévový.

Na Brodsku vydojí se, co kráva dá, mléko se vleje do ročního šípu a mrská se šípem řkouc: „Šípe, šípe, šípe, já ťa mrskám, jak nepustíš, ešče věc ťa budu šlahať."

Mléko odňaté může se zase navrátiti takto: Vezmi šafránu, ocásek vomanu, diviznu a čertikus, to usekej na drobno a napeč s tím kořením chleba, a ten v pomyjích moč a dávej po kousku kravám.

Aby kráva při dojení nekopala, když se telí a na zemi leží, obkope se k ní všecek hnůj dokola, nebo zapíchne se do hnoje kopáč. (Valašsko). Na západní Moravě, mají-li kopavou krávu ve chlévě, když přijde do stavení žebrák, vezmou jeho hůl, seknou ji třikrát po zadních nohách a potom teprve dají žebrákovi almužny. Koupenou krávu poplácá hospodář za tou příčinou šindelem, jejž vytáhne ze střechy po zpátku, t. j. tváří jsa od střechy odvrácen. Kopáč, hůl, šindel nesmí se bráti holýma rukama. — Aby telička,