Značnou čásť svých plodin dováží rolník napřed do mlýna, aby byly způsobily k další potřebě. Než přikročíme k nejobyčejnějším druhům obilním, všimněme si, jaké stravy mu poskytuje proso. Znáte, co žertovná píseň pěje o jakési babě čarodějné:

Tedy z prosa dostane hospodář jáhly, a z těch připravuje hospodyně chutné pokrmy, po kterých se pokaždé „jen zapráší"; proto také platí jáhlová krmě za úpravnější jiných a nepřicházejí na stůl příliš často.

Dobrou chuť mají již pouhé jáhly. Jáhly se dají vařit do mléka, a to tak, že na 4 žejdlíky mléka jich připadne 1 žejdlík. Vaří se, až pukají, a míchá se jimi, aby se nespálily. Uvařené a osolené vybere hospodyně do mísy, srovná vařečkou nebo lžicí jejich povrch, udělá v něm pak uprostřed velký důlek společný na omastek (máslo) a kolem něho do hvězdy tolik důlků menších, kolik jest u stolu osob. — Někde dávají do jáhel sladké zelí, rozkrájené na kousky. Velmi oblíbeny jsou jáhly, v nichž jest nakrájeno jablek. Úprava jest takováhle: když jsou jáhly vařeny, kuchařka je vyleje, zamíchá do nich nakrájených jablek (hodí se k tomu jablka nasládlá, na př. „železná" a j.), na vrch vyleje vajíčko a dá to péci. To je pokrm, řečený jáhelník. Není-li jablek, zastanou jejich místo v jahelníku zpravidla sušené švestky. O vzácnosti jahelníku svědčí, tuším, též pořekadlo : Bude po tobě, a neřekneš ani „jahelník!"

Krupici a kroupy má hospodyně vždy ve špižírně, právě jako mouku. Třeba rozeznávati krupici a krupičku, druh to nejjemnější, pak krupky tak řeč. trhané, na kterých zůstaly zbytky původního obalu obilného, a kroupy tlusté, ze všech největší, oblé a pěkně do běla omleté. Z krupičky dělají sladké kaše pro malé děti. Z krupice upravují kaši takto. Dají vařiti mléko, pak vsypou do něho krupici a míchají, aby se nenadělalo chuchvalců a aby se kaše nepřipálila. Na míse mastí se krupičná kaše na povrchu máslem a posypá skořicí, ale zhusta sladí se též medem nebo syrobem. — Z obou větších druhů vaří se a upravuje pokrm, zvaný prostě „krupky" a „kroupy" asi tím způsobem, jak jsme viděli při jáhlách. Z trhaných krupek povstává hubník čili kuba tím, že se smíchají se sušenými houbami ve vodě vařenými. Smíšenina dá se smažit na pekáč, na kterém se cibulka již usmažila. Kuba jest nevyhnutelným pokrmem štědrovečerním. Hodné česneku nesmí v něm scházeti.

Z týchž krupek a z tiramborů upravují se bramborové krupky. Brambory se vaří s trhanými krupkami, pak se to trochu sleje, přidá mléka, rozmíchá se a nechá dále vařit. Na vrch přijde smažená cibulka. Dosti podobná jest úprava nastavovačky čili