Předchozí 0163 Následující
str. 160

Brož jinými průvody a důvody býti z vraždy usvědčen nežli jalovým u mrtvoly žehnáním a přísaháním. Tím způsobem příšerný právní zvyk, obmezen jsa v 16. věku beztoho již jen na případy vzácnější, přežil se docela a zahynul. Mrtvoly zabitých nechávány při pokoji. Nevěřilo se juž svědectví jejich. Tedy také nevěra čili vrostlejší vzdělání bylo příčinou, že konec vzal dotčený přežitek právní. V městech zhynul dřív, na selském venkově mnohem, mnohem později. Všaktě známe ještě z nynějšího života venkovského zcela jasné ozvěny jeho.

O naší světské písni lidové.

Napsal O. Hostinský.
(Pokračování.)

III.

Erbenův výklad o tom, jak vznikají v lidu nápěvy jeho písní je snad obecně znám právě tak jako příklad, jejž uvádí Přece však nemohu zde necitovati alespoň hlavní věc. V předmluvě k „Písním a říkadlům" (str. VIII.) praví: „Dívka uslyší v hospodě housti jednu notu, na příkl. č. 93. sbírky této (nápěvů totiž). Jemně bolestné tyto zvuky — kteréž se dle domnění mého nejlépe z houslí vyvoditi dají, jakož i forma jich na dokonalejší nástroj ukazuje — vtisknou se dívce do paměti; celá její duše jimi se naplní a barvu jich na se vezme, ve dne i v noci jí nota na mysli leží, kudy chodí pozvukuje si ji, hledajíc toliko slov, jimiž by to, čímž duše i srdce její oplývá, ústy mohla vylíti. Tu náhodou padnou oči její na rozpuklé červené poupě růžového keře v zahrádce pod oknem. Toť jiskra do duše její, v poupěti tom vidí skutečný obraz citu, jejž hudba v duši její způsobila. Ihned se příležitosti té uchopíc počátek písně své učiní porozvitou růží; nota ustanoví pořádek slov, formu řádků, i vede rým, a děvče spustí: „Červená růžičko, proč se nerozvíjíš?" atd. Slovo podává slovo, myšlénka myšlénku, a způsob života národního přivádí obrazy. Tak i podobným způsobem vznikly národní písně i podnes ještě vznikají. Sotva že některá hudba k tanci stane se oblíbenou, již ihned najdou se k ní náležitá slova. Slova pravé národní písně jsou jen smysl a výklad hudebního jejího hlasu. Nepravím, že by slova písně národní vždy teprv podle již hotové melodie utvořena býti musila, můžeť také dobře básník oboje najednou z duše své


Předchozí   Následující