Touto cestou, zde ovšem jenom rysy nejhrubšími naznačenou povstala zajisté největší čásť našich nápěvů lidových. V bezděčném variování a kombinování daných myšlének hudebních, řízeném jediné ohledy na text, t. j. i na jeho slovesnou formu i na jeho citový obsah, spatřovati sluší vlastní činnost skladatele lidového. Se stanoviska toho však písně naše dosud jenom málo jsou prozkoumány. Na folkloristu, jenž by byl zároveň i hudebníkem i psychologem, čeká zde práce bez odporu velmi vděčná, ač upříti nelze, že dosti obtížná. Běží o to, aby na poli hudebním vykonáno bylo něco podobného tomu, co asi na mysli tanulo Bartošovi vzhledem k slovesné stránce písní našich, když nadepsal svou studii „Z duchovní dílny našeho lidu".

Abych na tomto místě alespoň některými konkretními podrobnostmi doložil, co jsem shora jen všeobecně naznačil, uvádím z velikého počtu příkladů tyto, dle mínění mého zvláště zajímavé a poučné. Především dlužno konstatovati, že častěji, nežli snad na první pohled leckomu by se zdálo, možno uhodnouti, co asi způsobilo associaci mezi nově vynalezenými slovy a starým nápěvem nebo motivem. Píseň „Dej nám Pán Bůh zdraví v tom chrudimském kraji" (EN. 104) na př. prvními slovy svými tou měrou upomíná na vánoční koledu „Dej Bůh štěstí tomu domu",*) že nepopiratelná reminiscence na začátek koledy té v prvních notách oné písně jeví se býti věcí docela přirozenou. Nebo porovnejme začátky těchto nápěvů: „Když jsem já k vám chodí-vával" (EN. 270), „Když jsem šel skrz dubový les" (EN. 297), „Když jsem odcházel" (EN. 286) a „Když jsem já šel od svý milý" (EN. 278); zdaliž stejnost prvních taktů (nehledě k rhyth-mickému variantu obou posledních) lze nevysvětliti si stejnými začátky textovými? Také nebude asi pouhou náhodou, že písně „Ten Sebranský kostelíček" (EN. 658), „Ten zabránský kovář" (EN. 659) a do jisté míry též „Ten Zbirovský zámek" (EP. 167, EN. 328) tímže motivem začínají. Tomu pak, jenž improvisoval „Lítej ptáčku, lítej" (EN. 352) patrně bezděky na paměť přišla píseň „Co ten ptáček povídá" (EN. 139 jest variant s jiným textem) — začal tudíž stejně zpívati.

K důležitosti variantů celých melodií nebo alespoň větších částí jejich poukázal jsem již dříve. Není nesnadno, sestaviti skupiny nápěvů sobě příbuzných, jednomu typu základnímu náležejících; někdy skupina je dosti chudá, skládá se ze dvou, tří čísel, jindy však čítá třeba 20, 30 a více písní, nehledíc k tomu, že snad splývá