Předchozí 0179 Následující
str. 176

Ze zdrojů zde naznačených vyplynula lidu řada nápěvů; avšak u porovnání s počtem písní, které mezi lidem kolovaly, přece jenom řada nepatrná — vyloučíme-li totiž vliv instrumentálních tanečních melodií lidových, zejména dudáckých. Ze všech takto buď v lidu vzniklých, buď od jinud přejatých nápěvů vyvinovala se teprve veliká většina písní způsobem, jejž jsem právě vylíčiti se snažil: jednak variováním, jednak rozkladem a zase kombinací, při čemž zajisté nezřídka užito bylo i menších úryvků z takových melodií mimo lid vytvořených, které co ce1ky do zpěvu lidového převzaty nebyly. Netřeba konečně upozorňovati na to, že přirozeným během ony základní nápěvy jeden po druhém mizely, tak že je dnes již konstatovati nelze, kdežto přehojné potomstvo jejich jest nám zachováno.

(Dokončení.)

Několik poznámek ke článku p. Dra. Nováčka v I. čísle „Českého Lidu" uveřejněnému.*)

Když jsem četl páně Nováčkovu „relací v přičíně obnovení a vsazení mezníkův mezi rolími nad Polepy", vzpomněl jsem si na některé věci, které tímto se čtenářstvem Vaším sděliti chci.

Měl jsem v rukou také několik zajímavých starých smluv o kladení mezníků, které pročítal jsem v knihách viničních. — Koupě prodeje i jiné zápisy o vinicích v okolí Prahy zapisovaly se původně do společných gruntovních knih, do nichž kladly se také zápisy o domích. Později utvořeny pro vinice knihy zvláštní, kteréž však se nám nezachovaly od svého prvopočátku, nýbrž teprve od roku 1434. Odtud jdou v nepřetržité řadě až na naše časy. Za naší paměti chovaly se tyto knihy v listovně c. k. okresního soudu v Karlíně; když pak utvořil se samostatný okresní soud ve Vinohradech, přeneseny byly do tamějšího c. k. knihovního úřadu, kdež dosud odpočívají. Náležejí již dávno jinam. Pro praktickou potřebu nynější listovny nemají ceny pražádné, ale za to převelikou cenu vědeckou; proto mělo by býti postaráno o to, aby dostaly se do některého vědeckého ústavu, kdež by snáze mohlo se jich užívati, nežli v nedostatečných místnostech Vinohradského úřadu listovního.

Já jsem před několika lety excerpoval dvě nebo tři nejstarší z knih viničných pro profesora W. W. Tomka, ovšem hlavně se


*) Pan prof. Dr. A. Rezek zaslal nám laskavě po přečtení I. čísla „Č. L." tuto stať, které dáváme plné místo, doufajíce, že upozornění na věc, jejíž důležitost světle je ve stati vytčena, zasluhuje povšimnutí i uvážení, jak by možná bylo, návrhy napověděné provésti s úspěchem.

Předchozí   Následující