lým. Útvar těchto valů ukazuje nejlépe průsek u B na přiloženém nárysu. Valy jsou celkem dobře zachovány kromě několika průlomů na straně jižní. Na straně severní přestává val I. přecházeje ve stráň ostrohu od severu vybíhajícího, za to val II. a III. byl na tomto místě původně asi mnohem silnější než na stranách ostatních. Lze tak souditi jen z větší šířky valu u paty jeho (20x), neboť valy samotny byly před časem na písek rozveženy. Tím i zahlazena stopa vchodu, jenž se nejspíše tam nalézal; jen na některých místech ukazuje tam val ještě výšku 4 m. Délka ochozu hradiště, měřená středem příkopu, mezi valem I. a II. činí 1100x, ochoz po hřebenu valu III. 840x, III. val má na vnitřní straně na místech, kde dosud zachován, 1 až 11/2 m- výšky. Vocel dle zprávy Peterovy píše dále: Hradisko, jsouc na jižní a východní straně lesem omezeno, bylo s ostatních stran obklíčeno vodou. Zpráva jest nesprávná. Že ze severní strany nebylo obklíčeno vodou, vysvitne z nákresu. Jeť tam právě ostrohem s chlumem spojeno. A že by byla na straně západní, kde nyní louka se rozkládá, voda bývala, také sotva bude pravdou. Ležíť hradisko toto dosti vysoko na stráni chlumu a nevelká nádržka vody, živená vodou te studánky tekoucí, jež by se mohla zdáti zbytkem rybníka většího, jest dle zprávy lesního pana Nežádala původu nového. Půda hradiště, jsouc do nedávna starým vysokým lesem porostlá, zkoumána nebyla. Teprve nedávno počalo se s povlovným mýcením starého lesa a vysazováním nového. Při této vhodné příležitosti, zejména při vykopávání starých kořenů mohlo se v půdě zajisté ledacos najíti. Dle zprávy mi podané všimli si však dělníci jen železné ostruhy a srpu.

* Hroby se skrčenými kostrami ve Zvoleňovsi. Neúnavnému badateli našemu p. Václavu Schmidtovi, úředníku cukrovaru ve Zvoleňovsi, podařilo se odhaliti prastaré hroby se skrčenými kostrami vedle starších jam odpadkových na výšině v sousedství zádušního pole, řečeného „Bechov", proti škole Zvoleňoveské. Obětovností pana ředitele J. Felcmana a ochotou majitele pole p. Svobody odkryto pohřebiště a stará osada pastýřská, již naznačovaly asi 1 m. šir. jámy, jež se ku spodu rozšiřovaly rovně nebo kotlovitě. Nalezeno bylo v nich 5 opotřebovaných sekerek kamenných, malé kladívko a dvě kostěné jehlice. Zvykli jsme hledati v jamách odpadkových hladidla na nádoby, a takové bylo též zde v podobě škeble dvakráte provrtané. Přesleny i kroužky hliněné náleží též k obyčejným nálezům. Z bronzu nalezen zde malý pálstavek votivní nebo snad dlátko. Nádoby jsou buď veliké hrubé a jen dolíčky okrášlené, ale dobře pálené nebo jemnější osudíčka, známým pásmitým tečkováním okrášlená. Také drtidlo kulovité a pět pazourkových odštěpků náleželo k dávnému inventáři těchto pastýřů, kteří dle kostí shledaných chovali koně a tury. Též vepř byl jim za potravu, a pes většího plemene (Canis familiaris optimae matris Jeitt.) hlídal jejich stáda. Několikrát uhodilo se též v sousedství jam