Předchozí 0198 Následující
str. 195

Slovo o úkolech našeho příslovnictví.

Podává Dr. Jan V. Novák.

Pro filosofii lidovou i kromě vlastních sběratelů předkové naši měli velmi živý smysl. O tom svědčí mnohé spisy staročeské, obsahující četné zmínky o tom, „jak staří říkali." Uvádíme tu za příklad Alexandreidy, v jejichž sentencích jest namnoze jádro prostonárodní, kroniku Dalimilovu, spisy Tomáše ze Štítného, bohužel posud nedosti známé širším kruhům našeho obecenstva, spisy Petra Chelčického, rozmanité postilly, zejména Bratrské a mn. j. Také slovnikáři čeští (Veleslavín) a grammatikáři starší se zálibou za příklady používají přísloví. Dle jich příkladu pak i noví jazykozpytci ve spisy své hojně vkládají sentencí lidových, v nichž obsažena bývá obyčejně vtipná myšlénka a nějaký jazykový praegnantní výraz. Proto z většiny českých spisů všech téměř period hojně bylo by lze vybrati nejen vtipných úsloví a pořekadel, ale i skutečných přísloví, z nichž by se ukázalo, že nejsme v této příčině mezi Slovany nejchudší. Velikou čásť práce této vykonal již také Jungmann a ostatní spolupracovníci jebo slovníka. Pod titulem „Prov." obsaženo v jeho slovníku přísloví velmi mnoho a to netoliko z lidu a z literatury současné čerpaných, nýbrž i z pramenů starších. O tom zmínku činí také Hanuš ve svém „Příslovnictví" podotýkaje, že potud bohatství to od nikoho nevyčerpáno, tedy ani pro Mudrosloví Čelakovského.

Ovšem částečně stalo se to již před tím skrze Fr. J. Rozuma, jehož sbírka přísloví (vyd. 1852) pochází hlavně ze slovníka Jung-mannova, avšak pro zvláštní velkou sbírku přísloví českoslovanských bude tuto práci opět konati a to zevrubněji, ano zvláště pořekadel a vtipných úsloví v něm nedosti dbáno. — Přísloví a úsloví čerpati bude také z nejnovějšího Kottova slovníku jazyka českého a také odtud nasbírá se jich zajisté hojně.

Literaturu starší jak tištěnou, tak rukopisnou, pro sbírku přísloví probrati bude úlohou namáhavou, ale důležitou i nutnou, poněvadž pro novou takovouto knihu přísloví nepostačí pouze zaznamenati slova, nýbrž i určitě spisovatele a místo, odkud jsou čerpána.

Sbírky starší ovšem pojmouti bude v novou knihu přísloví českoslovanských úplně, a to pokud lze i s poznámkami starších sběratelův, jak je činí na př. M. Červenka a J. Blahoslav. Nejen že toho vyžaduje poctivost sběratelská, než leckterá věta teprve výkladem svým nabývá pravého světla. Rozumí se samo sebou, že i při těchto větách přímo čerpaných ze sbírek připojíme podrobné datum svého pramene, ať již se vyskytuje v jedni nebo ve více sbírkách. Teprve spolehlivá


Předchozí   Následující