Města n. M. uveřejňuje také Jan K. Hraše vo zprávě škol Náchodských za r. 1873. Také Pr. Sobotky „Kratochvilné historie mést a míst koruny svatováclavské" obsahují velmi mnoho materiálu pořekadel-ného i příslovného, bohužel posud nedosti oceněného, jejž bude doplniti hlavně těm, kdož monografiemi našich měst se zabývají. Že odtud vyjde mnoho charakteristických známek našeho lidu na jevo, ukáže vážný některý spracovatel, sestavě takové věty podobně, jako u Poláků učiněno v knize Verihy-Darowského.

U Moravanů hlavně Fr. Bartoš kromě jiných věcí také sbíral přísloví (vyd. v Brněnském Obzoru 1889). Co tu Bartoš podává, patrně sebral sám, a že přísloví sbírati je nesnadno zvláště sběrateli z krajiny do krajiny chodícímu, ví každý, kdo věcí tou se zabýval. Nelzeť požádati stařečka, stařenku, selské děvče, aby nám pověděli nějaká přísloví, jako lze je vyzvati, aby nám pověděli pohádku nebo aby nám zazpívali píseň; pročež právě v tomto oboru nezbývá než také spoléhati se na sběratele místní, kteří s lidem dosti mají styku, tedy hlavně duchovenstvo a učitelstvo.

Ve Slezsku nově vydávaná „Vlastivěda" ukázala, že tu také dosti pilných a obratných sběratelů; neboť díl I. této stránce věnovaný obsahuje na str. 217 — 231 pěknou sbírku přísloví, od 231—239) sbírku pořekadel; nářečí místního dbáno s dostatek.

Větší slovenská sbírka přísloví a pořekadel uveřejněna od několika sběratelův v I. díle Sborníku (vyd. ve Vídni 1871). Z téže doby pochází větší sbírka přísloví a pořekadel (počtem přes 2000 vět), již učinil a dle významu sestavil A. P. Záturecký (pseudonym?). Sbírku tu zakoupil řed. Fr. Bartoš a daroval ji pisateli těchto řádkův. V nejnovějších ročnících „Slovenských Pohľadův" rovněž obsaženo několik pěkných sbírek přísloví slovenských. Avšak domníváme se, že tu zbývá ještě mnoho vykonati, protože v odlehlých krajích slovenských právě zachováno mnohem více lidových zvláštností, nežli v našich zemích školskému vzdělání již obecně otevřených. Ovšem že bylo by hodno ruku co nejdříve přiložiti k dílu a pracovati na všech stranách.

Představujeme si budoucí sbírku přísloví československých po-dobnu veliké sbírce přísloví polských, jež se právě dotiskuje pod názvem „Ksega przysłów polskich" od Sam. Adalberga, a jež vyniká jak zevrubností citování, tak přehledností. Spořádána jest dle jednotlivých hlavních předmětů přísloví, při každém jednotlivém předmětě pak postup jest abecední. Ovšem pak míníme, aby česká sbírka obsahovala též přísloví moravská, slezská a slovenská.

Byl by tedy postup prací v našem příslovnictví asi tento: 1. Probrati sbírky starší a rozhojniti je novými větami ze starších spisů českých; 2. excerpovati slovníky české a spisy jazyko-slovné, v nichž přísloví se vyskytují; 3. zrevidovati sbírku Čelakov-ského a jiné novější sbírky, vypsati je po lístcích a k nim všude