str. 224
Řehnice u Ml. Boleslavi. (Pam. arch. XIII. str. 283). Hrob» kamením vyložený, kostra na pravé straně s nohama skrčenýma. U níc bronzová dýka, černá nádoba, bronzový palstav a jiný bronz. nástroj.-
Přemyšlení. (Pam. arch. XIV. str. 534 a XV. str. 271). Na tomto známém, avšak soustavně dosud nepopsaném nalezišti» byly také objeveny skrčené kostry, a mezi předměty nalézáme i „únětické" jehlice. Kostra děcka v Přemyšlení nalezená a vystavená v ro--trospektivním oddělení zemské výstavy r. 1891, spočívala na pravé-straně.
Také násled. naleziště (jinak blíže nepopsané) patří nejspíše sem..
Klecany. (Katalog retrosp. výst. č. 259). Jehlice s kuželovitou-i hlavičkou a ouškem, bronzové závitky a nádobka.
Nymburk (?). (Pam. arch. XII. str. 138, 139). Řadové hroby-s kostrami neobloženými, s hlavami k východu. Nalezeno bylo: rourky z ploského drátu svinuté, část bronzového náramku, hlavice a zlomky" jehlic, jantarová záponka.
K o r n o u Berouna. (Světozor 1886 str. 685). Únětická jehlice-zde nalezená pochází dle všeho také z podobného hrobu s kostrou skrčenou.
I). Kultura duchcovských sponek a náramků. s polokoulemi. Teplice-Šenov. (Mitth. d. k. k. Central-Commission XIV. 1888 str. 204 a 256). A. H. Fassl popisuje hrob, v němž se nacházela lidská kostra, která dle výpovědi dělníků měla údy přitažené, hlavu na porfyrovém kameni položenou a obličej dolů.('?)> obrácený. Kostra byla okrášlena náramky z „hadovitě točeného" drátu a sponkami, jichž luk sestával z řady kuliček.
Toť jediný osamocený příklad z této doby. — Objevením železa. u nás skrčené kostry úplně mizí. Ani z vlastní doby latěnské, ani z merovejské nebo pozdní není nám určitý typický případ znám.*)
*) L. Šnajdr (Materiály ke kulturním dějinám atd. Jičín 1881) popisuje sice „hrob gallského bojovníka blíž Jičína", v němž kostra ležela v pouhé zemi „na pravém boku v poloze poněkud skrčené a s rukama na prsou (mezi ně vložen byl železný meč)". Z toho popisu jest však patrno, že-se zde jedná pouze o atypické položení kostry, jaké v hrobech doby latěnské po různu nalézáme, a která jen z daleka upomíná na skrčené-na straně ležící kostry. Také z doby pozdní nechybí ovšem zprávy o skrčených kostrách, anebo lépe řečeno nohách. Neníť divu, že mezi. mnohými mrtvolami sem tam jedna se najde, které nebylo lze pro stu-hlost již údy narovnati nebo která v rakvi jsouc spuštěna do hrobu polohu svou změnila. Tak nalezl V. Diviš Čistecký ze Šerlinku (Památky arch. XII. strana 474) v řadových hrobech u Dražkovic z pozdní doby skrčenou kostru, „která ležela na znaku." Také V. Miškovskému v Bukačově u Kouřimi (Pam. arch. XII. str. 234) vyskytly se v hrobech z pozdní doby „kostry často kameny obložené, ta a tam- skrčené."
