Předchozí 0256 Následující
str. 253

gelických kancionalech z roků 1561, 1581, 1602 (Závorkově) a 1615 se slovy „Chvalmež všichni krále nebeského", zdá se býti dle prosté stavby své nejvěrnějším podáním písně světské (Shledáváme ho i v „Ev. kancionale" z r. 1889.) Avšak současně vyskytuje se jiná, rozšířená úprava mezi těmitéž rorátními písněmi („Utěšiteli slavný", „Maria Panno, muže's nepoznala"), pak s textem „Otče náš" nebo „Majíc v srdci radost, potěšení" v těchže kancionalech a s nepatrnou odchylkou ke slovům „Srozumívám tomu" u Sylvana ( Písně nové na sedm žalmů kajících" atd. 1571), zde pod literou b) otištěná zároveň s dalším variantem c), jejž přivádí k textu „Majíc v srdci radost" ev. kancional 1620 a kat. (svatováclavský) 1727:*)



Podávám ji dle rorátních písní („Počneš z Ducha Svatého", „Blahoslavená Panno", „Láska Boží nesmírná", „Bůh otec z své milosti", „Což Bůh z dávna uložil") v rkp. Un. bibl. XVII. F. 45., kdež začátek českého textu in margine jest připsán Melodii tu má také stará německá píseň: „Ach Els-lein, liebes Elselein". Ale český nápěv přece není naskrze totožný s německým, alespoň ne s těmi zněními, jež nalézám u Böhme („Altdeutsches Liederbuch" 1877, č. 24 a 25), Eitnera („Das deutsche Lied" II. 1880, č. 86), a Li-liencrona („Deutsches Leben im Volkslied um 1530" 1884, č. 63); máť své zvláštnosti, celkem je prostší. G. M. Dreves („Cantiones bohemicae" 1886, str. 37) porovnávaje český nápěv se zněními německými u Böhme, praví, že


*) V otisku nápěvu toho (c) opraviž si čtenář poslední dvě noty 4. taktu: mají býti e, d.

Předchozí   Následující