Předchozí 0257 Následující
str. 254

v něm „velice karakteristické intervally nejsou ještě vyrovnány a překlenuty notami průchodními." To platí však i o poměru jeho k melodii jemu nejbližší, již Eitner a Li1iencron podávají na základě rukopisného „berlínského zpěvníku" z konce XV. století. Otázku po „příbuzenství" českého nápěvu s německým a po „právu prvorozenství" Dreves sám nechává nerozřešenou. Ani já nemohu ji v tomto okamžiku řešiti definitivně. Ale připomínám, že vedle zápisu melodie v berlínském rukop. z konce XV. věku postaviti můžeme z po-lovice XV. věku (1459) pocházející odkaz „Cancio ista canitur sicut Elška milá Eličko," jímž naznačuje se nápěv latinské písně „Gaudeamus pariter" v rkp. třeboňském A. 4, fol. 399a. (Při tom ovšem předpokládám totožnost písně zde citované s onou „Elška milá, srdečná". Sr. Fejfalík „Altč. Lieder" str. 738). Že pak nápěv český pro větší prostotu svou činí dojem i větší starobylosti a původnosti, tomu sotva lze odpírati.*)

Co textu se týká, nebude asi pochybnosti o tom, že máme před sebou píseň milostnou a nikoliv píseň historickou o poslední Přemyslovně Elišce, kteroužto domněnku vyslovil Konrád („Dějiny", str. 144), podotýkaje zároveň, že nápěvu písně té nikde nenašel, ačkoliv jinde (str. 115) o shora dotčeném přípisku v rukopise rorátním XVII F. 45 se zmiňuje. Ostatně Dreves za Strahovského jednoho rukop. pozdějšího uvádí eitat „Elško milá srdečná, napeč nám koblihu" („Cant. boh." str. 37).

Jireček v „Časopise Č. M." 1879 praví, že nápěv „Elška milá, srdečná" nalézá se v kancionale svatováclavském 1727 se slovy: „Již jest vyšel paprslek". Avšak nápěv ten je naprosto jiný, ač také zjevného rázu lidového, s oblíbeným již za starých časů rhythmem nynější písně „Roztrhaná chalupa". Zpívala-li se ona nábožná píseň kdysi dle „Elška milá, srdečná", tož patrně během časů nápěv ten vyměněn za jiný.

3. Jidech tam vedle řeky...



Dle rkp. Rackova v Univ. bibl. VI. C. 20, kdež zpívá se tak latinská píseň „Ave virgo sincera". Č ást oné partie tohoto rukopisu, která obsahuje latinské písně patrně vesměs na české nápěvy lidové zpívané, psána je na konci věku XV., ostatek skládá se z opisů pozdějších, jejichž předlohy však rovněž do doby před r. 1500 klásti sluší. Viz o tom G. M. Dreves: „Can-tiones bohemicae" kdež mimo popis rukop. (str. 15 nn.) otištěny jsou (str. 169 až 184) i dotčené latinské písně. Týž nápěv objevuje se 1583 v kanc. Muso-philově (píseň 96: „Ty, kdož jsi zrozen znova"), 1602 u Závorky a 1620 v evangelickém kanc. („V tento čas nebezpečný", „Zazpívejmež o víře").

4. Jižť mi p. Zdeněk z Konopiště jede ....




*) V notách zde otištěných scházejí taktové čáry mezi 7. a 8. jakož i mezi 15. a 16. taktem, a první nota 9. taktu má býti e, nikoliv f.

Předchozí   Následující